Nakladatelství Jota vydala před časem dvě knihy, které mají stejného autora – Gilese Miltona, podobné (výtečné!) obálky (Veronika Cágová) a obdobnou strukturu. Historky historické.
Netýkaj se však jenom v titulech zmíněných postav: Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku a Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci, to by bylo málo. Autor si vybírá osobnosti známé i neznámé a zapomenuté a vykládá historky. Někdy veselé, jindy smutné, někdy zábavné jindy tragické.
Vždycky však zajímavé.
Někdy má čtenář pocit, že tohle už někdy slyšel, jindy je zaskočen a někdy dojde i na: to snad není možné!
A protože knihy nejsou vybaveny zdrojem informací, ani jiným podobným aparátem, může si s knihami užít mnoho zajímavých večerů ve společnosti internetových vyhledávačů a dohledáváním a ověřováním. Ne, že by to šlo snadno a ne že by to nebylo na hodně hodně dlouhých zimních večerů.
Jednotlivé příběhy jsou řazeny do minikapitol, zpravidla po třech (Jémine, tam je zima, Nevinní, dokud jim nebyla prokázána vina, Prostě zvláštní … a tak dále) i když: prostě zvláštní je dosti přesné a všeobjímající.
Historka o uloupené mrtvole Charlieho Chaplina (tu jsem neznal) je uvedena poznámkou jeho ženy Oony: Charlie by to považoval za legrační…což můžete klidně považovat za motto obou knih, ale také za klíč k výběru materiálu do nich, a zrovna tak by to byla anotace, kterou bych jako prodejce přidal k už tak atraktivně vybraným titulům knížek.
Zvlášť, anebo dohromady jsou obě knihy vhodné k nárazovému čtení, jednotlivé příběhy nejsou delší než dvě tři strany, které dáte snadno při jakékoli příležitosti, a to nejen díky jejich stručnosti, ale také proto, že mají styl a spád a také proto, že jsou stejně hladce přeloženy (překlad Jan Kozák).
Jak je uvedeno v titulku: ty knížky jsou ideální na dovolenou, ale i do vlaku nebo do tramvaje. Na druhou stranu mohou být klidně počátkem zájmu o libovolnou historku, kterou popisují a co já vím, třeba i námětem na nový interesantní scénář!
