Stále stejně a pokaždé jinak – skoro poslední pátek před prázdninami 23. června 2017 a ve varnsdorfském pivovaru Kocour tradiční Gymplfest.
Akce tradiční, ale mnohé se za ty roky změnilo. Doprovodný program – tak jak býval – se vypařil, jeho roli převzaly atrakce od AdrenalinPointu na louce bokem. Zbytek už je jen o muzice, klobásách a pivu. Pokud jsem loni psal o tom, že Hany někomu něco vysvětloval, pak i to je minulost – ano, byl tu, ale už jen v roli hosta. Takže těm vyplašeným mládencům, přes které jsem nakráčel vchodem do areálu, asi nikdo neprozradil, co jsem zač (a proč jsem jediný zůstal na place bez pásky na ruce).
Počasí tentokrát moc nevyšlo – už den předem jsem od několika známých slyšel obavy. A mám pocit, že zatažená oblaha a rtuť nízko v teploměru se podílely na tom, že dlouho, předlouho byl asfalt před pódiem ostudně prázdný. No a musím konstatovat, že i když jsem několikrát po sobě brblal nad dramaturgií (Slza, Johnny Machette), letos se šláplo vedle tím, že se vedle nešláplo. Na pódiu se totiž neobjevilo nic, co by hysterickou mládež nalákalo. A tak sem v podstatě neměla proč chodit. Arzenal Band hraje slušně, ale tak spíš pro nedělní posezení důchodců, než pro gympláky. U výkonu Vládi Pricla se známá přeptala, proč když tu hraje už potřetí, mu ještě nikdo nedokázal říct, že si šlape na jazyk. Breed řvali slušně, ale zdaleka ne každému se trefili do vkusu. Hand Grenade pro mne za mne mohli zůstat v Písku, vůbec nic mi to neříkalo. A jak zaznělo u stolu – nikdy nevěř těm, co si hrají na rockery a přitom mají patku. A závěr obstarali UDG, kteří už se zase těší k Jardovi na Fabriku.
Nudil jsem se, a dost. V podstatě jsem jen čekal na konec jednotlivých setů, aby už nastoupil někdo další a já udělal zase pár obrázků.
Set fotek očima gymplačky k vidění zde ->
Rok 2016 ->, rok 2015 ->, rok 2014 ->,rok 2013 ->, rok 2012 poprvé -> a rok 2012 podruhé ->
