Projekt 6 – 16 vznikl vloni s ambicí hrát nové, a pro českého diváka neznámé texty, a hrát je zároveň na místech, která nejsou primárně divadelní. Jejich minulé představení Bull se hraje třeba rovnou v kancelářích, kde se jeho děj i odehrává; to berte třeba jako tip pro příští teambulding.
Do Ústí nad Labem si na letošní divadelní festival Kult produkce 6 – 16 připravila premiéru (a hned dvě reprízy) hry Claire MacDonald Correspondence, které Petra Špalková a Jan Jankovský odehráli v prostoru galerie Emila Fily v bývalé armaturce. (Teď už v Armaturce.)
Hra – rozhovor implikuje představu více méně pracovní schůzky (pravděpodobně) dvou scénáristů, kteří (snad) připravují další projekt a volají na pomoc (vlastní) vzpomínky, které by mohly vytvořit kostru nového příběhu.
Jenomže ty vzpomínky jsou spíše bolestné než radostné a v momentálním rozpoložení jsou spíše prostorem pro boj o další život, zkouškou, jestli je možné najít nějaký průnik, nějaký – alespoň jeden – bod, který se může stát základem nové budoucnosti; nového vztahu.
Jak to dopadne, lze po hodině intenzivního zážitku, který nám povolí s nimi pobýt těžké říct.
Je tu patrná větší niterná zaujatost ženy a větší odstup muže. Jenomže Jing a Jang do sebe ne a ne zapadnout … A slzy v očích divaček po představení moc velkou naději nedávají.
Petra Špalková a Jan Jankovský v hlavních rolích jsou civilní a přesní, režisér Paul Bourne jim však ani v inscenaci samotné nedává příliš příležitosti ke sblížení a celých šedesát minut je drží na distanc a fyzickou blízkost jim, to je hodně přísné!, nedopřeje a jde ještě dál: nedopřeje jim ji ani při závěrečné děkovačce.
Představení samotné ale dáváme do kategorie určitě vidět. Takže neváhejte, až na něj narazíte.
