Vichřice z konce října poškodila vrcholový kříž a makovici z hlavní věže kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech.
Nebylo to poprvé, co je vichřice shodila. K předchozímu pádu došlo na Štědrý den roku 1811. Letos 29. 10. zůstal kříž viset na věži a měděná makovice se zřítila do prostoru bývalého hřbitova. Z důvodu obav o její odcizení se přemístila na obecní úřad, kde došlo k jejímu otevření. Makovice obsahovala dřevěnou tubu s písemnostmi z roku 1813 a 1901, několik pohledů a velké množství mincí. Ve čtvrtek se 2. 11. 2017 se s nálezem seznámili zástupci Římskokatolické farnosti Staré Křečany, Obce Staré Křečany a Státního okresního archivu v Děčíně. Dokumenty a mince předá páter Jozef Kujan, děkan římskokatolické farnosti v Rumburku a administrátor starokřečanské farnosti, do sbírek Oblastního muzea v Děčíně s tím, že v budoucnu dojde k jejich vystavení v Muzeu Rumburk. Nález si 9. 11. 2017 převezme ředitel děčínského muzea ing. Vlastimil Pažourek. Římskokatolická farnost Staré Křečan má v roce 2018 v plánu dokončení opravy krovu hlavní věže kostela. Při té příležitosti dojde i k osazení nové makovice a navrácení kříže.
Nalezené dokumenty byly do makovice kostela uloženy v létě roku 1901 na závěr opravy hlavní a sanktusní věže. Prozradila to listina starokřečanského faráře P. Franze Langhanse. „Zednické, tesařské a klempířské práce tehdy provedlo patnáct řemeslníků a přišly na 6 260 korun. Další peníze stála obnova věžních hodin, ciferníků a nátěr fasády. Dokument zmiňuje i nešťastný pád tesaře Josefa Webera z krovu malé věže na klenbu kostela. Úraz naštěstí nebyl vážný a už o týden později se tesař vrátil do práce. Do plechové schrány s dřevěnou kapslí byly 10. 8. 1901 kromě nových záznamů vloženy i mince a zápisy z předchozí makovice osazené na kostel roku 1813,“ popsal nález ředitel Státního okresního archivu v Děčíně Mgr. Jan Němec.
Písemnosti z roku 1813
„Ve speciálně pořízené dubové špulce byla listina z 14. 5. 1813, kterou sepsal starokřečanský kaplan páter Franz Lumpe. Pochází z dob napoleonských válek a týká se i důsledků státního bankrotu habsburské monarchie v roce 1811,“ popisuje nález děčínský archivář a historik Jan Němec. V emotivním popisu přiblížil kaplan F. Lumpe události z května roku 1813. Tehdy se francouzští vojáci shromáždili v Sasku a 12. 5. došlo k ničivému požáru města Bishofswerda. To je od Starých Křečan vzdáleno pětatřicet kilometrů. V obci slyšeli výstřely z děl a pozorovali záři z hořícího města. Do Křečan se spolu se svým majetkem a dobytkem uchýlili i někteří obyvatelé Saska. Přiložené bankovky zvané bankocetle dokumentovaly obtíže po znehodnocení měny.
Soubor mincí a pamětních medailí
Překvapení přinesl početný soubor mincí. „Mince se musí odborně posoudit a ošetřit. Po předběžné ohledání se dá říci, že pocházejí ze 16. až počátku 20. století. Celkem jich je sto třicet devět,“ doplnil J. Němec. Část mincí se vyjmula z předchozí makovice osazené na kostel roku 1813. Devadesát devět mincí věnoval roku 1901 farář P. Franz Langhans ze Starých Křečan. Jednalo se o mince z jeho numizmatické sbírky, kterou vytvořil mezi lety 1890-1900. Zbylé mince pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Jsou mezi nimi i mince darované tři a půlletou Emilií Köglerovou, dcerou učitele.
„Mezi mincemi se našel např. saský tolar ze 16. století a pamětní medaile k těšínskému míru z roku 1779. Cenný je zvláště pamětní říšský tolar, který 31. října 1717 vydal Vilém Arnošt vévoda sasko-výmarský,“ vypočítává J. Němec. Pamětní tolar dal vévoda Vilém Arnošt (1662-1728) razit ve Výmaru k dvoustému výročí zahájení reformace. Shodou okolností došlo k nálezu mince ve Starých Křečanech právě ve dnech, kdy si svět připomíná pět set let od zveřejnění tezí Martina Luthera ve Wittenbergu v roce 1517. A ještě jedna zajímavost. Tolar je datován do podzimu roku 1717 – tedy do doby, kdy ve Výmaru došlo ke konfliktu mezi vévodou Vilémem Arnoštem a hudebníkem Johannem Sebastianem Bachem. Ten působil na vévodském dvoře jako dvorní varhaník a koncertní mistr. Varhaník J. S. Bach nepožádal svého pána o uvolnění ze služby a skončil za to na několik týdnů ve vězení, než mohl odejít do nového působiště.
Pamětní záznam z roku 1901
„V makovici se dále nacházel rozsáhlý pamětní záznam datovaný do 10. 8. 1901. Jeho autorem byl učitel a kronikář Josef Denk. Dokument se na dvaceti šesti stranách týká mimo jiné zdejší školy a požárů. Písemnost byla poškozena dlouhodobou vlhkostí a bude nutné ji restaurovat. J. Denk byl mimořádně aktivním kronikářem a jeho dílo je odborné veřejnosti známé. Přesto jsou nalezené písemnosti důležitým dokumentem o historii Starých Křečan,“ uvedl Jan Němec.
Mgr. Klára Mágrová
projektová manažerka, Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk
Náměstí Dobrovského 379/11, 408 01 Rumburk
mobil: +420 724 072 525
e-mail: loreta.rumburk@seznam.cz
www.facebook.com/loretarumburk
www.poutni-mista-sluknovsko.cz
Foto Klára Mágrová:
Ředitel Státního okresního archivu v Děčíně Mgr. Jan Němec prohlíží 2. 11. 2017 pamětní záznam kronikáře Josefa Denka z 10. 8. 1901.
Detail hlavní věže kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech bez makovice a s visícím křížem 30. 10. 2017
Obsah makovice z kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. Pamětní záznam z 13. 5. 1813, který sepsal kaplan P. Franz Lumpe ze Starých Křečan.
Obsah makovice z kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. Pamětní záznam, který 10. 8. 1901 dokončil farář P. Franz Langhans ze Starých Křečan.
Obsah makovice z kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. Sbírka mincí P. Franze Langhanse.
Obsah makovice z kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. Pamětní medaile vydaná u příležitosti uzavření těšínského míru, který 13. 5. 1779 ukončil válku o bavorské dědictví.
Obsah makovice z kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. Pamětní říšský tolar sasko-výmarského vévody Viléma Arnošta z 31. 10. 1717 vydaný k dvoustému výročí reformace.
Obsah makovice z kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. Detail pamětního záznamu kronikáře Josefa Denka z 10. 8. 1901.
Historie kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech
Barokní kostel spravuje Římskokatolická farnost Satré Křečany. Kostel je cenný zvláště díky dochovaným historickým konstrukcím. Autorem plánů kostela byl stavební mistr Johann Georg Aichbauer z Prahy, spřízněný s významnými barokními staviteli Kryštofem a Kiliánem Dientzenhoferovými. Návrh architektury oltářů pochází od dvorního architekta Johanna Lucase von Hildebrandta. Původní dochovaný krov pak od dvorního tesaře Josefa Löfflera z Prahy. Kostel dal v letech 1736-1741 postavit majitel šluknovského panství Alois Thomas, hrabě Harrach. V kostele se konají bohoslužby a příležitostné koncerty.
Stavební obnova kostela
Stav střechy kostela sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech je havarijní. Způsobuje ho zvláště narušení statiky hlavní věže a napadení konstrukcí dřevokaznou houbou. Již v roce 2008 se vlastní vahou zřítila část střešního pláště nad hlavní lodí. Ve stejném roce došlo k zahájení stavební obnovy sakrální památky. Do roku 2011 se podařilo vybudovat vzduchové kanály a odvodnit polovinu stavby. Nad polovinou hlavní lodí kostela byl do roku 2012 opraven krov a položena nová krytina. Celkem byly provedeny práce za 3 050 000 Kč. Od roku 2018 plánuje nový administrátor farnosti opět pokračovat v obnově střechy kostela.
