Stejně jako minulý rok – týden po pěší pochůzce po domácích betlémech rumburských betlémářů se v sobotu 20. ledna 2018 konala další Exkurze za betlémy Šluknovského výběžku, letos plně v režii rumburské Lorety.
Opakoval se i zájem o autobusovou objížďku regionu. Dorazili zájemci z Prahy, Ústí nad Labem, laici i odborníci.
Začátek ráno opět v Loretě, lépe řečeno v kostele sv. Vavřince u klášterního betlému. Klára Mágrová v roli průvodkyně seznámí nejen s historií tohoto konkrétního kusu, ale přiblíží všem betlémářské tradice regionu, nabídne dostupnou literaturu i další možnosti, co ještě je kde k vidění, a nastíní dnešní program (který se nakonec musí celý překopat). Neuvěřitelné je, že se stále najdou nová místa a dosud neviděné betlémy.
Společný přechod k Bytexu a nasedáme do autobusu, pro jehož nečekané rozměry je třeba upravit původně plánovanou trasu a obvolat všechny, kdo na nás čekají, protože se mění všechny původní časy. První zastávkou zůstává kostel sv. Máří Magdaleny v Krásné Lípě. Odtud míříme rovnou do Mikulášovic, kde Roman Klinger soustředil na dva dny více než 150 nejrůznějších betlémů. Stále je tu k vidění unikát z Lobendavy, letos ozvláštněný společným vystavením s jeho kopií, vytvářenou neúnavným Jaroslavem Blažkem.
Poznáte rozdíl? Zkuste hádat, co je originál a co kopie…
A velká radost organizátorova – do Mikulášovic se vrátil původní betlém. Ukradený, „zmizelý“, znovuobjevený, vykoupený, nečekaně doplněný – vyprávění o jeho osudech z úst Romana Klingera je snad zajímavější, než vystavené exponáty. Je nutno smeknout, jak nelituje času a peněz.
Z Mikulášovic do Velkého Šenova. Místní kostel sv. Bartoloměje prošel náročnou rekonstrukcí, a krom betléma nabízí i netradiční obrazy křížové cesty, povědomé těm, kdo absolvují každoroční velikonoční čtení na křížové cestě v Jiřetíně pod Jedlovou.
Další zastávka – Staré Křečany. Nádherný betlém, který se stavěl po letech jeho zahálení. A k vidění je tu i mediálně velmi známá makovice.
Nakonec směr Jiříkov. Nikoli na známá místa (Filipov či expozice betlémářského spolku v bývalé spořitelně), ale ke klášteru sester boromejek, jehož součástí je nově alespoň částečně opravená kaple Božského srdce Páně, v níž je také vystavován betlém. A zastávka na odlehčení – deskový rodinný veřejný betlém Wittgruberových, navíc s várnicí teplého čaje.
Pak už jen návrat do Rumburku, kde na vytrvalce čekalo v muzeu loučení s výstavou.
Opravdu velký obdiv a poděkování všem, kdo jsou ochotni podělit se, počkat, popovídat, odpovídat. Samozřejmě nehynoucí díky KM, která tohle všechno dokáže zorganizovat (a přitom už má plnou hlavu další vyjížďky po křížových cestách regionu). Snad tedy opět za rok. Aktualizace z FB Lorety: Tentokrát už na další rok neslibujeme opakování exkurze. Za tři roky jsme viděli vše, co se dochovalo a je přístupné. Možná výběr toho nejlepšího, ale uvidíme, uvidíme…
