V sobotu 10. března 2018 jsou zváni všichni přátelé krásné hudby, pěveckého umění a klávesové interpretace na sváteční koncert z árií a písní českého i světového repertoiru za doprovodu zámeckého klavíru a renesančního virginalu na zámek ve Šluknově.
Pěvecký debut Veroniky Matysové ve Šluknovském zámku chce představit svěžest a krásu operního a písňového repertoiru českých a světových skladatelů doplněného klávesovými kompozicemi renesančních mistrů, prezentovaných na věrné kopii italského historického virginalu, s klavírním doprovodem Tomáše Flégra. Koncert je dramaturgicky členěn do okruhu starších italských, tzv. „bel cantových“ árií (arie antiche), lidového i uměle komponovaného písňového repertoiru, neopomene ani známé árie z operních děl. Publikum se tak může těšit na italské arietty Leopolda Koželuha, árii z opery Rinaldo Georga Friedricha Händela, árii Zuzanky z Figarovy svatby Wolfganga Amadea Mozarta, Dvořákovy písně z cyklu V národním tónu, árii Blaženky z opery Tajemství Bedřicha Smetany i na árii Lauretty z Pucciniho opery Gianni Schichi.
Veronika Matysová se hudbě začala věnovat v útlém věku, hudební teorii a pedagogické vzdělání získala při dalším studiu na Rumburském gymnáziu a na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Své vynikající pedagogické i organizační schopnosti uplatňuje dodnes, pro krajany ze Šluknovska je nepochybně známo její úspěšné působení v Městském kulturním centru a knihovně ve Varnsdorfu i její působení v základních uměleckých školách ve Varnsdorfu a v Rumburku. V současnosti posluchačka třetího ročníku Konzervatoře v Pardubicích v pěvecké třídě prof. Jarmily Chaloupkové, doplňuje svoje vzdělání návštěvou mistrovských kurzů, seminářů, pravidelně je jejím hlasovým poradcem slavný italský operní pěvec a pedagog Maestro Antonio Carangelo. Veronika úspěšně spolupracuje s řadou dětských sborů, je činorodou organizátorkou kulturně vzdělávacích a osvětových pořadů pro široký okruh publika. Svůj pěvecký talent prezentovala také sólově, mj. v poutním kostele v Hejnicích, bazilice Panny Marie ve Filipově, a na dalších koncertech v blízkém i vzdálením okolí regionu Horní Lužice.
Tomáš Flégr, varhaník a jediný český hráč na muselaar studoval hru na královský nástroj na Pražské konzervatoři ve třídě prof. Jana Hory a ve stejném oboru pokračoval na Akademii múzických umění v Praze u známého českého varhaníka doc. Jaroslava Tůmy. Studium koncertního diplomu úspěšně završil na Universität der Künste v Berlíně pod pedagogickým vedením prof. Leo van Doeselaara. Mezi varhaníky si renomé získal mj. provedením varhanní transkripce Smetanovy Vltavy, uváděním české varhanní tvorby i interpretací nejstarších varhanních děl. K řadě jeho ocenění patří vítězství v soutěži Georga Muffata v rakouském opatství Schlägl, účast ve finále Sweelinckovy soutěže v Oude Kerk v Amsterdamu, úspěchy na národních interpretačních soutěžích v Opavě a ve Vamberku. Své studium obohatil návštěvou kurzů předních evropských interpretů, v první řadě Gustava Leonhardta, Petera van Dijka, Ewalda Kooimana, Haralda Vogela, Martina Sandera, Ludgera Lohmanna. Spolupodílel se na vydání sborové tvorby zesnulého svatovítského varhaníka O. A. Tichého, nahrával pro Český rozhlas, Českou televizi, německou ARD, anglickou PRIORY a švýcarskou GALLO Records. Tomášův zájem o staré klávesové nástroje a znalost techniky hry na předchůdce dnešních varhan ho přivedl ke spolupráci s varhanářskou firmou Winold van der Putten z Finsterwolde a stavitelem cembal, vihuel a louten, Sebastiánem Núñezem z Utrechtu, s nimiž realizoval projekt stavby kopie historického muselaaru, nástroje z rodiny cembal a virginalů, později také stavbu hexagonálního spinetu-virginalu podle předlohy Benedikta Florianiho, Benátky 1571.
Virginal hexagonal – kopie (Tomáš Flégr 2012) podle Benedicta Florianiho (1571, Benátky), ladění středotónové 415 Hz, dobře zní i při ladění na 392 Hz. Hexagonal je postaven z cypřišového dřeva. Dno nástroje je z libanonského cedru. Plektra jsou vyrobena z per krkavce a káněte.
