Tak nám zase uplynul nějaký ten čas od rozhodnutí slovenských soudů o tom, že Babišovi můžeme zase říkat Bureš … a nic. Česká společenská bažina ten ostrý útok kamenné kritiky vstřebala s obvyklým plesknutím a šutr důkazů se potopil do bublajícího močálu. Jen to zašumělo.
A propos, zašumělo … i jméno Burešova šéfika – Šumana – při té příležitosti zaznělo. Ale teď nechci myslet na toho starého estébáka. Spíš je mi záhadou, kam zmizel ten twitterový účet s jeho jménem, respektive kam zmizeli ti, kteří ho ovládali. Je ticho. A že to bylo křiku v tom loňském předvolebním podzimu. Zdálo se, že ti tajemní střelci mají v tom twitterovém děle nabito na pořádnou kanonádu, která Babiše rozcupuje na hadry a … od října ani pšouk. Stejné je to i s odhalováním střelců samotných. Týdenník Respekt už od podzimka dopracovává jakýsi zásadní odhalovací článek o identitě tajemných mstitelů. Zatím nic. Asi toho mají na knihu. Pak je tu ještě únorová poznámka na stránkách Neovlivní o jakémsi advokátním šíbrovi a jeho analýze … a dál nic. Alespoň co se mého neobratného surfování internetem týká. Zdá se, že tu máme zaděláno na dalšího Peroutku?
Teď, s odstupem času je až do očí bijící, jak jednoúčelová akce zaměřená na volby to vlastně byla. Jak prvoplánové bylo chtít někoho porazit, čert vem pravdu nebo lež zprava nebo zleva. Anebo se taky vkrádá myšlenka, že to byl jen geniální předvolební tah samotného Babiše, jak ze sebe udělat štvaného mučedníka, přesně takového, jakého česká společenská bažina miluje. Spekuluju, já vím. Třeba v následujících týdnech přijde to zásadní odhalení kdo je kdo a kdo si co objednával. Anebo přijdou další tweety Šumana, ještě zásadnější, než ty na podzim. Ale to bohužel taky spekuluju. A hodně.
