Středa 6. června 2018, obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, další díl Netradičních exkurzí okolo Dráhy národního parku, netradičně trochu mimo původní plány.
Opět Dráhou národního parku, z Rumburku do Goßdorf-Kohlmühle, jak jinak než s jízdenkami Labe-Elbe.
Po přivítání krátký výstup na Adamsberg, neznačenou pěšinou do výše „pouhých“ 302 metrů nad mořem – výhled je odtud ovšem perfektní. Stolové hory jak na dlani, k tomu podrobné panoramatické cedule a oblouk od Hřenska po Bastei. Následný sestup do Altendorfu. Přímo podle mapy nelze, je to jak u nás – všude pastviny a elektrické ohradníky, cesty se tak staly neveřejnými.
Z Altendorfu se noříme postupně do lesa a mezi skály, sestup je čím dál strmější, a najednou jsme v Křinickém údolí a pod námi na silničce tramvajové koleje. Krátké posezení v Ostrauer Mühle, odkud sledujeme projíždějící tramvaje. A protože jsme klesali, zákonitě musí přijít opět stoupání. Lesem na rozcestí, kde dojde k operativní změně plánu – místo směr Falkenstein a Schrammsteine uhýbáme opačně na Ostrau, odkud zmíněné pouze obdivujeme jako atrefakty na obzoru.
Cesta, kterou obkružujeme obec, je v rekonstrukci, a paradoxně tak jde asi o nejhorší úsek cesty – ale rýsuje se tu další z úžasných vyhlídek, byť zatím jen v torzu. Za obcí další klesání, do údolí Labe, směr Bad Schandau. Poprvé se ocitám v těsné blízkosti Personenaufzug Bad Schandau (kovový výtah, snad ho zná každý, kdo se tady mihnul). Výhled do údolí a na Bad Schandau stojí za to. Navíc se nám daří ve výběhu objevit odpočívajícího rysa.
S předstihem odpočíváme v parku v blízkosti výchozí stanice Křinické tramvaje. Že byla trasa pohodová a času nakonec plno nám mělo být podezřelé dopředu – když se totiž všichni sejdeme u přívozu na nádraží, pohled do jízdních řádů odhalí dodatečně provedené časové úpravy – už jel. A vlak vyjíždí za 20 minut. Takže dojde na prověření poučky, že je lepší než běžet přes most na hlavní nádraží držet rovný směr na zastávku Rathmannsdorf. Naštěstí se ukázala pravdivá a všichni jsme dokázali do vlaku včas nastoupit…
Pár fotek také od Jaromíra Petružálka (+ jeho verze záznamu absolvované trasy):
