Jak bylo řečeno při slavnostním úvodu (při kterém se na jeviště velkého sálu dostavilo přes dvacet lidí z nichž skoro všichni byli i aktéry filmu), nápad na tenhle projekt dostal režisér Šimon Šafránek před dvěma roky. Od té doby stihl probrat (asi) všechny existující archivy, které mají se skateboardingem něco společného a potom také vyzpovídal ty chlapce (kteří už dávno dospěli v muže) a vyzpovídal je.
Potom, předpokládám, přišla dost úmorná část práce, která čekala ve střižně, protože historické záběry, které se dochovali, rozhodně nepatří k těm, které oplývají nějakou zvláštní kvalitou a na začátku projekce jsem se obával, jestli s tímhle materiálem lze vystačit celých osmdesát dva minut.
Překvapivě ano.
Prvním důvodem je opravdu pečlivý střih, druhým použití dobové hudby ve vysokém množstí a zběsilém tempu, třetím potom aktuální vyjádření skejťáků, hrdinů filmu.
Sport na kolečkách byl totiž v době svého vzniku(navzdory i řadě nezpochybnitelných sportovních výsledků) hlavně revoltou.
Revoltou proti blbosti úřadů, tuposti sousedů, šedé barvě okresních tajemníků a domovních důvěrníků.
Tohle rezonovalo velkým sálem, kde neseděli zdaleka jenom pamětníci, ale osmdesát procent mladých, kterým ta nablblá poptávka po klidu na práci možná připomíná něco, o čem vyprávějí noví ústřední tajemníci a jiní mameluci.
(tohle je poznámka, kteroá vznikla v červenci po promítání filmu v Karlových Varech)
#kingskate zejtra v kinech! pic.twitter.com/GqCCsqBB2T
— Simon Safranek (@simonsafranek) 19. září 2018
