Je 3.září 1948 a v Sezimově Ústí umírá Eduard Beneš. Neurologové tvrdí, že lidský mozek ve dvaceti minutách v čase tělesné smrti vykazuje nadměrnou aktivitu. Je to tedy ten bájemi opředený poslední soud, závěrečný film našeho života, který se nám protáhne na celou věčnost ? A pokud ano, jaký film běžel v hlavě našeho druhého prezidenta ?
Vstupte do hlavy Eduarda Beneše. Do představení, kde každý divák uvidí, co sám chce. V rámci 21.ročníku divadelního festivalu KULT v Ústí nad Labem budete mít jedinečnou možnost vidět ojedinělé a neopakovatelné představení, na které nás zvou autor a režisér Filip NUCKOLLS (FN) a prezident festivalu KULT Jan KVASNIČKA (JK).
FN: Galerie Emila Filly a celý prostor ústecké Armatruky se od 14. října na tři dny stane hlavou Eduarda Beneše (dále jen EB). My jsme hledali místo, který by odpovídalo tomu našemu představení. Armaturka tady stojí od vzniku republiky, viděla všechno. Zažila rok 1918, tedy samotný vznik republiky, zažila hospodářskou krizi, zažila krizové Sudety, rok 1938 i rok 1939, konec války 1945 a stála tady i 3.září 1948, kdy EB umírá.
JK: My jsme vlastně poté, co jsme udělali projekt Kredenc, se kterým jsme sklidili dva roky po sobě velký úspěch, se rozhodli, že ten koncept divadla, které probíhá v nějakém nedivadelním netradičním prostředí, a divadla, které míchá různorodé divadelní projevy a různé styly od pantomimy přes cirkusovou akrobacii po činoherní divadlo, v tomto případě vlastně i dokumentární divadlo, že nám tento mix vyhovuje a rozhodli jsme se stejným způsobem zpracovat téma EB v Armaturce.
FN: Dlouho jsme hledali, co udělat pro KULT v době, kdy oslavujeme sto let republiky. Myslíme si, že toto výročí je potřeba nějak reflektovat, nějak připomenout. Samozřejmě byla možnost udělat T.G.Masaryka a rok 1918. Ale přišlo nám, že žijem, tam kde žijem, že žijeme v kraji, který má velmi zajímavou historii, velmi pohnutou a dramatickou historii, a vlastně EB a jeho život, jeho rozhodnutí způsobily děje a události, jejichž následky žijeme tady dosud.
Zároveň nám přijde, že EB ztotožňuje celý vznik republiky a všechny věci, které se staly v průběhu trvání tzv. První republiky a Druhé světové války, a že je to poněkud kontroverzní postava, na kterou všichni máme nějakej soud, ale málo kdo přesně ví, čím vším si v životě prošel.
JK: Autoři inscenace Filip Nuckolls s Terezou Škrnovou nasbírali strašnou spoustu materiálů a v podstatě se snažili především odhalit i některá tajemství ze života EB či některá ne úplně známá fakta. Pokud vstoupíte do Hlavy EB, tak nejenom, že budete odhalovat tajemství té budovy a dostanete se na místa, ve kterých jste pravděpodobně ještě nebyli, ale zároveň se projdete životem EB a dozvíte se nová fakta, která jste možná ještě neslyšeli.
FN: Ale rozhodně si myslíme, že to nebude nuda. Jdeme na to podobně jako při Kredenci. Ono se dá říct, že celé to představení bude takovej čtyřhodinovej fesťák. Bude osm „stejdží“, některý poběžej celou dobu, některý budou mít svoje jasný začátky a konce a poběží několikrát za tu dobu. To znamená : když sem přijdete na začátku, můžete se čtyři hodiny pohybovat tou budovou, můžete si vy sami vybírat, jak si složíte obraz EB. Uvidíte čtrnáct herců od činohry po pantomimu či tanec, můžete tady spatřit (jsme moc rádi, že s námi spolupracuje) dvojnásobného vítěze české celorepublikové Slampoetry, legendu slampoetry Jakuba Folvarčného, který bude mít např. stage Nábor do kožlanského Sokola v roce 1888.
JK: Jak Filip naznačuje, tohle je vlastně maximálně svobodný divadlo. Divák si svobodně vybírá, co uvidí, svobodně si vybírá, jak dlouho stráví v prostoru. A případně, že už je unaven všemi ději, které se na něj budou valit ze všech prostor, tak má možnost usednout do samotného epicentra veškerého dění, a to je Bar Československo, který bude nabízet azyl. Ale ten azyl nebude stabilní, ten se bude kontinuálně vyvíjet v čase tak, jak se vyvíjelo Československo. Takže když navštívíte bar na začátku představení, ocitnete se v roce 1918 a nabídka baru bude odpovídat roku 1918 včetně cen. Pokud do baru dorazíte o nějakou dobu později, tak si všimnete, že herci změnili kostýmy, nabídka baru se proměnila, ceny se rovněž proměnily. V momentě, kdy se rozhodnete v baru strávit třeba i celé to představení, tak bar hraje pro vás.
FN: Ten bar začíná oslavou Nového roku 1917 a končí znárodněním na Nový rok 1950. Osm různých období, osm různých změn. Já bych rád ještě upozornil, že máme takovou specialitku, budeme mít zde herce Adama Mensdorffa. Adam Mensdorff- Pouilly, pochází ze slavného rodu, na kterém se EB také výrazně podepsal svými dekrety a sebral jim prakticky všechno. Adam to chce po mnoha desetiletích EB v našem představení „vrátit“… a sebere vám všechny iluze o EB. Má pantomimu na téma Nulové charisma EB.
JK: Mě už nic nenapadá…
FN : Mě taky ne. Přijďte, bude to zábava, bude to takový happening s dobrýma hercema, scénář má asi stopadesát stran, stálo nás to rok práce. Bude se to hrát pouze třikrát, pak už to zřejmě nemůžeme dát nikdy dohromady. Ve čtyřech dnech to tady celý postavíme, a pak v pár hodinách po úterku 16. října to zboříme a už asi nebude v našich silách to někde postavit. Bude to jedinečná věc, my se na to hodně těšíme, přijďte.
JK: Jste zváni! V HLAVĚ EDUARDA BENEŠE, premiéra 14. října 2018 další dvě představení 15. a 16. října, Armaturka v Ústí nad Labem.
(zapsal Jiří Himmel)
