Mezinárodní hudební festival Lípa Musica 2018 vstupuje do dalšího týdne i měsíce.
Uplynulý sváteční prodloužený víkend zahájila Lípa Musica tradičním svatováclavským zastavením v Jezvé společně se švýcarským smyčcovým kvartetem Energie Nove a vynikajícím klarinetovým virtuózuem Milanem Řeřichou. V sobotu 29. září pokračoval festival populárním koncertem doprovázejícím hlavní klasicky zaměřenou koncertní řadu. V kostele Narození sv. Jana Křtitele v Kamenickém Šenově se poprvé v historii představila nejstarší česká folková kapela Spirituál kvintet. Poslední zářijovou neděli pak festival zavítal poprvé ve své historii do malého severočeského městečka Mikulášovice ve šluknovském výběžku, kde místní královský varhanní nástroj rozezněl virtuóz a mistr improvizace Vladimír Roubal.
Říjnovou nabídku letošního ročníku festivalu odstartuje druhý večer letošní saské kapitoly, tradiční koncert k výroční znovusjednocení Německa ve středu 3. 10. v Großschönau, na němž se představí mladý Haydn Ensemble Martina Petráka s vynikajícím hornistou Přemyslem Vojtou v klasicistním programu připomínajícím zejména osobnost Josepha Haydna. Ve čtvrtek 4. října do České Lípy zavítá výrazná osobnost, soudobý skladatel – Miloš Bok, aby představil svou tvorbu slovem i hudebními ukázkami v Biberově kapli. Osobnost Miloše Boka je spjata i s dalším saským koncertem. V pátek 5. října se Miloš Bok představí v roli dirigenta i autora společně s letošním uměleckým garantem Radkem Baborákem a Českým hornovým sborem v Žitavě. První říjnový víkend přinese folklórní perličku v podobě vystoupení Varmužovy cimbálové muziky z Kyjovska v prostředí zubrnického skanzenu. Neděli ozdobí vystoupení německého ženského vokálního sextetu Sjaella, který dá nahlédnout pod pokličku ženské duše v programu napříč staletími. Poslední vstupenky jsou k dispozici na všechny koncerty s výjimkou sobotního koncertu v Zubrnicích.
Franz Joseph Haydn je skladatel, který více než kterýkoli jiný přesně vystihuje cíle a úspěchy klasické éry. Jeho snad nejdůležitějším úspěchem bylo, že rozvinul nespočet jemných způsobů nejvlivnějšího strukturálního principu v dějinách hudby: jeho dokonalost formy zvané sonáta měla epochální dopad. Ve stovkách instrumentálních sonát, smyčcových kvartetů a symfonií Haydn položil nový základ a poskytl trvalé modely. Byl skutečně jedním z tvůrců základních žánrů klasické hudby a čerpali z něj další velikáni, Beethovena, Schuberta či Brahmse nevyjímaje. Nebyl to však patrně prostý a skromný „papá“, jak jej dlouho historie vykreslovala, ale velmi ambiciózní, cílevědomý, vzdělaný člověk, který si byl plně vědom svých předností a hodnot a dokázal si pomalu, ale jistě vybudovat nezávislé a silné postavení, na rozdíl o překotného a radikálního Mozarta… Nejen jeho díla, ale i odkaz Händela a Mozarta, představí ve středu 3. října Großschönau novotou vonící Haydn Ensemble fagotisty Martina Petráka.
Miloš Bok, enfant terrible soudobé české hudby, dirigent, skladatel, klavírista, sbormistr, varhaník a pedagog se silným vztahem k severočeskému regionu. Poslední žák Josefa Páleníčka ve studiích kompozice pokračoval až po pádu minulého režimu. Jeho první dokončené dílo, Missa Solemnis, patří mezi nejhranější velká vokálně instrumentální soudobá díla, která se dočkala uvedení i v newyorské Carnegie Hall. Vrchol jeho tvorby tvoří rozsáhlá oratorní trilogie: Skřítkové z Křinického údolí, Svatá Zdislava a Apokalypsa v Kamenické stráni, která je zcela novým, moderním druhem duchovní kompozice. Důležitým aspektem jeho tvorby je vztah k duchovnímu a kulturnímu místopisu severních a západních Čech, dramaticky poznamenaných dějinnými událostmi, jimž věnoval řadu originálních duchovních skladeb. Nepřehlédnutelná je i Bokova hudební tvorba pro filmy režiséra Jiřího Stracha (např. Anděl Páně, Ďáblova lest, Svatojánský věneček ad.). Bok vzhledem ke svému vyhraněnému postoji vůči liberální společnosti a jejím hodnotám působí v oficiálním hudebním establishmentu sporadicky, jako skladatel a dirigent je však současnými interprety a publikem velmi respektován a uznáván.
Český hornový sbor vznikl před deseti lety, aby navázal na třísetletou tradici vyhlášené české hornové školy. Ta v celosvětovém kontextu vyniká svou výraznou a ojedinělou technikou hry, především pak dýcháním, měkkým a zpěvným tónem nástroje s trochou vibrata. „Osobně musím vzpomenout na metodu svého prvního učitele pana Karla Křenka, který při vyučování kladl důraz na tyto tři zásady: na hornu se musí zpívat, protože je to nástroj nejpodobnější možnostem lidského hlasu, horna musí znít vždy kultivovaně, nesmí řvát, ale zároveň výrazně – molto espressivo,“ říká Radek Baborák, umělecký garant festivalu a vedoucí souboru. Program koncertu lesních rohů bude prezentovat celý záběr repertoáru souboru od hudby renesančních mistrů a tradiční lovecké hudby až po úpravy sborových skladeb a originální soudobé kompozice včetně osobnosti skladatele spjatého s letošním ročníkem festivalu, Miloše Boka.
Radek Baborák ke svému letošnímu působení na festivalu dodává: „Jsou to jednak koncerty, ve kterých aktivně účinkuji a jejichž dramaturgii jsem sestavil a provedu je se soubory, jejichž jsem uměleckým vedoucím nebo dirigentem, tedy Český hornový sbor a Pražští komorní sólisté, a dále koncerty, kde jsem doporučil interprety, jako například v případě Caroliny Eyck, bratrů Hofbauerových nebo skladatele Miloše Boka, který bude mimo jiné dirigovat svoji skladbu De Profundis a bude mít možnost představit své dílo a vize v samostatném večeru, v takové skladatelské vizitce.“
Varmužova cimbálová muzika ze Svatobořic–Mistřína v nejmladším českém skanzenu v klínu kopců Českého středohoří slibuje pestrý folklórní dialog česko–moravský i světsko–duchovní. Nenechte si ujít setkání s úspěšným souborem, který rozvíjí rodinnou tradici již přes půl století a autenticky interpretuje písně a tance malebné rodné kyjovské oblasti, ale nevyhýbá se ani folklórní hudbě z dalších oblastí Moravy, Čech, Slovenska, Maďarska či Rumunska. Vydejte se s námi procesím ze zubrnické rychty k Sv. Máří Magdaleně, kde Varmužovci zahrají a zazpívají nejen veselé písně z Kyjovska, ale i duchovní zpěvy ze Sušilovy a Bartošovy sbírky. Varmužova cimbálová muzika patří mezi přední moravské muziky a její něžný i bohatýrský, lehký i temperamentní projev potěší a osvěží stejně jako moravské bílé a červené. Rovněž čerstvě napečené koláčky nemohou chybět…
Jednotná i individuální, lehká i svérázná, přesná i svobodná – to je mnohotvárnost, která je tolik přiléhavá k ženské duši a činí i soubor Sjaella (v překladu duše) a jeho zvuk zcela výjimečným. Šest zpěvaček se před lety vydalo společnou cestou, která se postupem času dále rozvětvila vstříc nebývalé žánrové pestrosti. Jsou otevřené novým vlivům, milují hudební rozmanitost a mají odvahu neustále rozšiřovat své hranice. Jejich repertoár sahá od renesance až po hudbu soudobou, a to nejen klasickou. Tato všestrannost a otevřenost k publiku vydláždila Sjaelle cestu na pódia renomovaných hudebních festivalů v Německu i v zahraničí, k vystoupením v rozhlase a televizi i k vítězstvím na mezinárodních soutěžích ve vokální hudbě. Vydejte se s námi na duchovní pouť zákoutími ženské duše, na kterých se setkáme s Martinem Lutherem, Hildegardou von Bingen, ale i Arvo Pärtem nebo Ēriksem Ešenvaldsem.
Vstupenky na koncerty s výjimkou Zubrnic jsou ještě v prodeji, do Großschönau a Prysku je navíc možné rezervovat ještě i místo ve festivalovém autobusu.
Děkuji za pozornost a přeji příjemné dny!
Ing. Lucie Johanovská, manažerka marketingu & PR
ARBOR – spolek pro duchovní kulturu, Žižkova 528/6, 470 01 Česká Lípa
lucie.johanovska@lipamusica.cz
www.lipamusica.cz | www.facebook.com/lipamusica
PS: Pro návštěvníky festivalu je připravena i dotazníková akce ->
