Tak za necelý týden už to budeme mít spočítané. Už budeme přesně vědět, kolik nových
zadnic usedne do křesel radnic, popřípadě kolik veteránských pozadí se tam po chvíli neklidu
zase posadí. V každém případě se vítězové asi nebudou moc radovat, aby na sebe moc
neupozornili, neboť to jsou většinou ti, kteří vlastně vůbec nekandidují, no a poražení budou
právem rozhořčeni a především nepochopeni. Jakákoliv spolupráce těch stran se samozřejmě
spíše neočekává. Inu, severočeské pohraničí přece!
Nahlédněte do jejich programů … pokud se tedy některé
strany či uskupení vůbec obtěžovaly něco takového vytvořit.
Mám teď na mysli spíše malá městečka a obce, než ta velká, která si hrají na velikou politiku,
i když ta už se neumí ani v Praze. Možná si myslíte, že jsem zbytečný škarohlíd, že těm
zkušeným matadorům, nebo naopak mladým a odvážným neprávem nedávám vůbec žádnou
šanci, ale… jen pohleďte sami. Nahlédněte do jejich programů … pokud se tedy některé
strany či uskupení vůbec obtěžovaly něco takového vytvořit. Najdete v nich v zásadě jediný
bod – hlavně, aby tam nebyli ONI! (myšleno – ti druzí, samozřejmě). Ten bod tam,
samosebou, nikdy takhle napsaný nebude, ale co jiného si pomyslet, při četbě těch výtvorů!
Naprosto stejné fráze, jako před čtyřmi, osmi, dvanácti lety. Všichni budou transparentní (až
na zveřejňování jejich odměn…) budou lépe hospodařit, administrativa se zjednoduší
(příchodem lepších pracovníků…), a šetřit se bude. V obcích, kde jsou semafory, rozhlasy a
jiné vymyšlenosti se toto zruší, aby se neplýtvalo, v obcích, kde toto není, se všechno zavede,
aby se zvýšila bezpečnost a informovanost. A stavět se bude! V tomto punktu se dá očekávat
doslova stavební boom. Budou se stavět obchvaty, školky, školy, muzea, chodníky, opěrné
zdi… Budou se zastavovat brownfieldy (po třiceti letech už zase…) a především budou se
stavět byty, domy, celé čtvrti. A plošně, zcela plošně, zprava doleva, se bude podporovat
kultura a příroda. My, potulní kejklíři, se tudíž zřejmě ocitneme uprostřed ráje, ať vyhraje,
kdo vyhraje!
Až extatické je to čtení nápadů, které slina na papír přinesla. Otázka je, kdo to opravdu ocení
ve stále se více vylidňovaném pohraničním venkově. Na venkově, který se i zásluhou
předchozích radnic stal především velkým penzionem pro přestárlé. Na venkově, ze kterého
zmizela celá jedna generace mladých vzdělaných lidí, kteří odmítli být jenom jacísi zřízenci
v tom penzionu. Na to mi jaksi žádné programy neodpovídají.
