KULT 21. ZASTAVENÍ PRVNÍ aneb Chupacabra žere mladé maso a Veronika hledá věčnou lásku

Určitý pocit deja vu jsme mohli ve středu 10.října zažít při zahajovacím večeru jedenadvacátého ročníku prestižní divadelní přehlídky KULT. Stejně jako loni bylo totiž nebe vymetené a vymalované modří a slunko řádilo jak v plném létu.
Kdo očekával opulentní zahajovací hody mezi třemi mosty, kterých jsme byli svědky před rokem při „výročním“ Kultu, byl možná trochu zklamán „úsporností“ prohlídkové trasy v prostoru bývalé Armaturky.INDUSTRIÁLNÍ SAFARI však mělo svoje osobité kouzlo i poetiku, zejména pro děti a pro všechny dospělé (a k nim patří i autor příspěvku), kteří si hravost a kus dítěte v sobě stále udržují.

Průvodcovská dvojice Štěpán a Štěpán hned v úvodu procházky po SAFARI podala vysvětlení : “ Na nejrůznějších místech světa i v naší zemi se teď objevují nové anomálie. V mnoha průmyslových prostorách, které dříve byly hojně využívány a v nichž se denně setkávaly stovky lidí při práci, se stávají dnes opouštěnými a opuštěnými. Život z nich však zcela nezmizel. Vyvíjejí se tu zvláštní monstra. Tento jev byl poprvé zaznamenám v ostravském dole Hlubina a jejich výskyt byl zaznamenán i v bývalé ústecké Armaturce“.

Návštěvníci – diváci se pak prošli několika zastaveními, na nichž mohli potkat obří bakterie s dlouhými ocásky, jimž bylo radno se vyhnout, protože dávaly „elektrické šoky“. Potkali obřího zmutovaného kanárka, který sloužil v dolech jako indikátor jedovatých plynů pro horníky. Ve výběhu mohli zahlédnout bájnou Chupacabru, dychtící po mladém lidském mase. A velmi roztomilé setkání mohli zažít s obřím monstrem Veronikou, která plivala oheň, když ji podrbali na hliníkovém břiše. Celá procházka pak vyvrcholila setkáním s obřím robotem, jehož úkolem je v opuštěných industriálních zónách a vybetonovaných plochách hledat místečka, kde je možné sázet květiny nebo zeleň.
O celou nápaditou a hravou produkci se zasloužili studenti scénografie, herectví, režie a dramaturgie pražské DAMU, kteří obří loutky také vytvořili a vdechli jim život. Jediným malým nedostatkem byly „neviditelné“ informační cedule s popisem monstra, výskytem i způsobem života (tak, jak to znáte z běžných zoo). Neosvětlené zůstaly prakticky zcela skryty návštěvníkům, což je škoda vhledem k vtipným a nápaditým obsahům a informacím.
Zahajovací večer KULTu tak opět dokázal, že se produkce snaží hledat stále nové a originální nápady, že jí neopouští hravost a invence. Díky za to!