Seriál: Festival Kult 2018
- Kult 2018, jenom fotky
- KULT 21. ZASTAVENÍ POSLEDNÍ aneb Honzovo resumé a radostný příslib na úplný konec
- KULT 21. ZASTAVENÍ JEDENÁCTÉ aneb hnízdo nanoblech v osmém nebi a pošleme tam hipíka
- KULT 21, zastavení deváté: jde to i beze slov ZirkusManufaktur
- KULT 21. ZASTAVENÍ DESÁTÉ aneb v jehlách na šikmě pokřivených vztahů běhati budeš
- KULT 21, zastavení sedmé: vražda krále Gonzaga. Chvíli nastojáka a pak drama jako z praku.
- KULT 21. ZASTAVENÍ ŠESTÉ aneb laskavé setkání dvou samot v časoprostoru
- KULT 21. ZASTAVENÍ PÁTÉ aneb jak (ne)prosprintovat hlavou prezidenta sjednotitele
- KULT 21 počtvrté. Kar, kar, kar… [smuteční hostina na tři]
- KULT 21. ZASTAVENÍ TŘETÍ aneb jde především o to, aby Heňka chtěla s Karlem [Pornografie]
- KULT 21. ZASTAVENÍ DRUHÉ aneb póóózor si déééj, začínáme veselééé
- KULT 21. ZASTAVENÍ PRVNÍ aneb Chupacabra žere mladé maso a Veronika hledá věčnou lásku
- Zahájení divadelního festivalu KULT21
Máme to za sebou. ONI i MY. Bylo TO (opět) výýýýborrrnýýýý a bylo toho tak akorát, aby si člověk pochutnal a zasytil se, ale nepřežral. Za posledním kusem mezinárodní divadelní přehlídkyKULT s pořadovým číslem21 spadla opona. Nikomu jinému nemůže patřit slovo na rozloučenou, než prezidentu festivalu, srdci a mozku všeho festivalového dění,Honzovi KVASNIČKOVI.
JH:Dvanáct souborů a osmnáct představení. Na desetidenní přehlídku docela slušná porce. Spočítal jsem to správně ?
HK: Jo, myslím, že to sedí.
JH:Tak na úvod ještě jedno číslo — co návštěvnost?
HK: Hele, tak to nemám ještě úplně spočítaný, ale myslím, že to bude i s epilogem KULTU La Putykou 1.listopadu stejné jako loni. Když uvážím, že zejména u Hlavy Edvarda Beneše jsme nakonec snížili diváckou kapacitu skoro o šest set návštěvníků oproti původním předpokladům, tak je to divácky velmi úspěšný festival. Navíc běžel kromě hlavního programu i rozsáhlý program doplňkový, tam já jsem se vlastně vůbec nedostal a nemám zatím představu, kolik kde bylo lidí. Je velmi pravděpodobné, že se to celkové číslo bude blížit našim představám mezi pěti a půl a šesti tisíci diváků.
JH:Stihl si vůbec něco vidět?
HK: No, letos to pro nás bylo produkčně náročnější, protože jsme si hodně zavařili rozhodnutím udělat Beneše v rámci festivalu. Produkční jádro je dva a půl člověka včetně mě. A třeba já jsem se u trojdenního Beneše úplně vytavil a pak už jsem tu druhou půlku festivalu jel jen jako v nějakým proudu a plnil úkoly, který na mne vyskočily. Takže zatímco loni jsem byl téměř na všem a všechno jsem si užil, tentokrát jsem byl rád, že jsem stihnul tři věci. Myslím ale, že i kdybych měl čas na další, tak bych to asi nedal.
JH: Ani jako divák ani jako reportérjsem nepostřehl jediný organizační problém. Řešili jste nějaký opravdu zapeklitý zádrhel ?
HK : Však taky k mojí velké radosti i úlevě všechno klapalo tak, jak mělo, a jediný „zádrhel“, který však byl způsobený nedorozuměním v komunikaci, nastal při pátečním představení v činoheráku, kde jsme museli posunout začátek z plánované 18.hodiny o hodinu později, což možná někomu zkomplikovalo cestu na páteční večerní představení Nory v kulturáku od 20.hodin. Ale nikdo nám nenadával, zatím.
JH: Už loni to bylo podobné, a letos obzvláště viditelné – počasí jako luxusní doplněk. Jak to domlouváte, tohleto ?
HK: Tak ono ve finále je hezký počasí spíše nepřítel divadla, ale na druhou stranu tím, že opennigshow děláme pod širým nebem, tak mám sevřenej zadek, aby ta energie lidí při přípravě a tak, aby nepřišla vniveč, aby nebyla spláchnutá nějakým deštěm. Tak nějak se spoléhám na boží přízeň a říkám si, že už si to snad zasloužíme.
JH: Ano, mám to taky tak postavené — akí ludia, také počasie, což je hláška vysokohorských průvodců v Tatrách. Nějaké prvotní ohlasy od diváků stačil´s pochytat?
HK: Sice jsem nestíhal ta představení, ale ve foyer a u baru jsem prakticky byl furt. A tam mám prostor se s lidmi bavit. A taky, když se mi nějaký kus hodně líbí, tak vyběhnu ven hned po skončení a pak u východu se dívám lidem, co jdou z představení, do tváří, do obličeje. Z toho vyčteš hodně. A lidi se usmívají, zastavují se, chválí a děkují a já tak pěkně slízávám za herce tu smetanu. Oni si to oddřou, lidi jim zatleskají, ale projevy přízně slízávám já (smích).
JH: Kolik si toho naspal za posledních deset dnů?
HK : Ale jo, mám takovej průměr pět hodin denně. Problém je v tom, že i když se třeba dostanu včas domů, včas myslím tak kolem půlnoci, tak mi stejně hlava pořád jede nepodaří se mi usnout dřív, než ve dvě a ani to není úplně klidný spánek. Ale jo, zatím to dávám.
JH:Komu poděkujeme specielně, Honzo?
HK: Největší poděkování jednoznačně zaslouží moje kolegyně LENKA HAVELKOVÁ a TEREZA VLASÁKOVÁ, které obě odvedly úplně nehoráznej kus práce. Ale krásně šlape celej team. Ten support, co máme od činoheráku, od kluků z techniky, ta možnost, mít na Varšavské zázemí celého festivalu, za to jim patří velký dík. Letos nám také vytrhlo trn z paty město Ústí nad Labem, když jsme nedostali podporu od kraje, finančně vypomohlo (letos nám také po sedmi letech pravidelného přispívání vypadl podpora ze Státního fondu kultury). A rozhodně a na místě čestném náš hlavní ,generální partner Energetická společnost ČEZ, kterej je s námi už čtrnáct let a je to stabilní partner, o kterého se můžeme opřít s jistotou.
JH:Poslední otázka před večírkem, Honzo. Bude KULT 22?
HK : BUDE !
TAK DĚKUJEME! GAME SET MATCH KULT 21 !