Krásnou barokní perlou se může nově chlubit statutární město Liberec. Morový (mariánský) sloup z dílny Matyáše Bernarda Brauna je už kompletně zrestaurován. Své pevné místo má v zahradě u Kostela Nalezení sv. Kříže. Figurální památku z roku 1719 získalo město v letošním roce po dohodě s římskokatolickou církví bezúplatně do svého majetku a investovalo do její renovace takřka 700 tisíc korun.
„Sloup je skutečným skvostem takzvané barokní zahrady, která přiléhá ke Kostelu Nalezení sv. Kříže na Malém náměstí. Z provedení hlavních plastik a jejich detailů – sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Šebestiána, sv. Rocha a Panny Marie – je totiž podle odborníků patrné, že jejich tvůrcem je sám Mistr Braun. Menší plastiky andílků už pak nesou znaky pracovníků jeho řemeslné dílny,“ uvedl náměstek primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr.
Restaurátor Radomil Šolc během čtyř měsíců zbavil sloup šetrně svrchní letité krusty z exhalací z topenišť, chemicky zpevnil použitý pískovec, chybějící části plasticky doplnil umělým materiálem, sladil barevné tóny a vše konzervoval. Větší renovací prošla i socha sv. Šebestiána, rovněž i poškozené obličejové party Panny Marie, která stejně jako sv. Jan Nepomucký dostala i novou svatozář. Obnoveny byly i nápisy po obvodu podstavce.
Nejvzácnější figurální památka v Liberci, objednaná našimi předky jako poděkování za záchranu před morovou ranou z roku 1680, ale není jediným skvostem barokní zahrady. Dalším významným kusem je Kaple Božího hrobu z roku 1722, která původně stála v blízkosti arciděkanského kostela sv. Antonína Velikého a do zahrady byla přesunuta v roce 1865. Už od pohledu je patrné, že je kaple ve tristním stavu. „V příštím roce bych proto rád objednal posudek jejího stavu a v dalších letech po dohodě s farností objekt nechal zrestaurovat,“ dodal Ivan Langr. Posledním exponátem je pak čtrnáct zastavení křížové cesty. Barokní pískovcové kapličky byly původně umístěny na Keilově vrchu, v zahradě stojí od roku 1760. Malované obrazy jsou ale nepůvodní, až z poloviny 19. století.
Město se už dohodlo s arciděkanskou farností na tom, že se celá barokní zahrada v budoucnu otevře veřejnosti. Má tak potenciál stát se významným turistickým cílem i místem k rozjímání.
