Obnovená tradice pořádání cyklu komorních koncertů v České Lípě v rámci Kruhu přátel hudby vstupuje letošním rokem do druhého ročníku. Pod hlavičkou spolku ARBOR, který je současně i pořadatelem MHF Lípa Musica se opět uskuteční šest koncertů, na nichž se představí renomovaní i začínající interpreti v oboru klasické hudby. Hudební setkání podobně jako při prvním ročníku obohatí připomenutí významných historických osobností spjatých s regionem Českolipska, a to díky spolupráci s místním Vlastivědným spolkem. Českolipský kruh přátel hudby zahájí v úterý 15. ledna vystoupení vokálního souboru Cappella Mariana, který představí poctu nejen franko-vlámské franko-vlámské polyfonii a její recepce v renesančních Čechách, ale především osobnost českolipského renesančního skladatele BalthasaraResinaria, kterým patřil k významným osobnostem reformace. Koncert se uskuteční v Centru textilního tisku a poslední vstupenky jsou ještě v prodeji ve festivalové pokladně či online nawww.lipamusica.cz.Poslední dny je také v prodeji zvýhodněné předplatné na celý cyklus.
První ročník komorního cyklu se u návštěvníků setkal s velkým ohlasem a jednotlivékoncerty byly vyprodané. Cílem tedy je na úspěšnou akci navázat druhým ročníkem a pokračovat v obnovené tradici KPH i do budoucna. Všech šest hudebních zastavení bude hostit Česká Lípa. Konkrétně se bude většina akcí konat v místním Centru textilního tisku, nově se letos cyklus představí i v kostele Mistra Jana Husa ačervnový program bude stejně jako loni openairemv Městském parku. Stejně jako v předchozím roce pokračuje také dedikování koncertů významným Českolipanům minulosti ve spolupráci s Vlastivědným spolkem Českolipska. Před každým koncertem bude prosloven krátký referát o patriotech, kteří se angažovali pro Českou Lípu a její okolí. Na koncertech se představí například violoncellista Jiří Bárta, harfistka Jana Boušková, BelfiatoQuintet nebo cembalistky Petra Žďárská a GiedrėLukšaitė Mrázková. Z mladých hudebnických vod cyklus představí duo Matouše Pěrušky a Kristiny Vocetkové.
Zahajovací lednový koncert představí v České Lípě poprvé soubor Cappella Mariana, který vznikl jako komorní vokální soubor v roce 2008. Specializuje se na interpretaci středověkého vícehlasu, renesanční polyfonie a vokálních děl raného baroka. Kritika u něj nadšeně přijímá především expresivitu projevu a citlivý přístup k práci s textem. Členy souboru jsou mezinárodně renomovaní pěvci, kteří v rámci Capelly Mariany vystupují na prestižních evropských festivalech po celé Evropě. Uměleckým vedoucím a zakladatelem souboru je Vojtěch Semerád, který je mimo jiné také členem souboru CollegiumMarianum a jako sólista či komorní hráč vystupuje na významných evropských pódiích a festivalech. Kromě vlastní interpretace se věnuje staré hudbě i na poli badatelském. K jeho ústředním zájmům patří objevování středoevropské hudby 15. a 16. století.
V programu nazvaném QuintaEssentia představí Capella Mariana hlavní autory třetí generace franko-vlámské polyfonie. Mezi mistrovskými díly tohoto stylu nalezneme hned v úvodu motet od JosquinaDespreze, který je žalozpěvem nad odchodem nejslavnějšího skladatele franko-vlámské školy JohannesseOckeghema. Program uvádí též mistrovsky komponovanou Mši de SanctaCruce od Burgunďana Pierra de la Rue, jejíž jednotlivé věty lemují celý večer. Skladbou až překvapivých kontrastů a neobvyklých souzvuků je kompozice Je n´aydeuil od Alexandra Agricoly.
České přesahy franko-vlámské školy reprezentuje postava BalthasaraResinaria, skladatele a luteránského pastora, který posledních deset let svého života (1534-1544) strávil v České Lípě. Jeho dílo velmi dobře ilustruje, nakolik byla protestantská centra v západní Evropě kulturně provázána s českým evangelickým prostředím. I pro tuto vzájemnou komunikaci vzdělanostních center byla Resinariova hudba v protestantském světě uznávaná a skladatel bývá někdy označován za „hvězdu hudební reformace“. Jeho popularita však s časem nepominula a jeho díla jsou až do současnosti stále vydávána a má je na repertoáru nejen celá řada vokálních souborů zaměřených na tento druh hudby, ale i sólistů na různé nástroje (viola da gamba, varhany), a to jak v Čechách, tak i v zahraničí, zejména v Německu.
BalthasarResinariusse narodil asi roku 1485 (nebo 1486 či 1480) v Děčíně, byl tedy současníkem Martina Luthera (1483–1546). Jeho původní příjmení bylo Harzer, které je stejně jako jeho latinská forma Resinarius odvozeno od výrazů označujících smůlu nebo pryskyřici. Hudební vzdělání získal jako vokalista dvorní kapely císaře Maxmiliána I. Habsburského ve Vídni, kterou od roku 1496 až do své smrti vedl slavný renesanční skladatel franko-vlámské školy jihonizozemského původu Heinrich Isaac (ok. 1455–1517). Po studiích se vrátil v roce 1522 do rodného Děčína, kde se stal z iniciativy Hanse ze Salhausenu katolickým knězem. Pod vlivem nového protestantského učení však po čase přestoupil jako jeden z prvních konvertitů k luteránské víře. Od roku 1534 (zde se rovněž údaje různí) až do své smrti pak působil jako luteránský farář v České Lípě. Zemřel zde 12. dubna 1544 nebo 1546.
Dílo BalthasaraResinaria, jež se dochovalo, sestává z duchovních skladeb. Ve kterém období jeho života skladby vznikly, není známo. Jisté je, že nejvýznamnější z nich byly vydány v posledních dvou letech skladatelova života, tedy v době, kdy působil v České Lípě. Resinariovy duchovní písně se dochovaly ve sbírkách Sacrorumhymnorum z roku 1542 a NeweDeudscheGeistlicheGesenge CXXIII z roku 1544. Nejobsáhlejším a nejvýznamnějším Resinariovým dílem je však soubor 80 responsorií. V letech 1543 a 1544 jej vydal v saském Wittenbergu významný německý tiskař a kantor od sv. Tomáše v Lipsku Georg Rhau pod názvem Responsoriorum numero octoginta de tempore et festisiuxtaseriemtotiusanni. Skutečnost, že Rhau nechal vytisknout ve dvou dílech kompletní Resinariovu sbírku osmdesáti Responsorií a Janových pašijí jako sbírku děl jednoho autora namísto obvyklého souboru děl různých skladatelů, je dokladem, že se díla i jejich autor museli těšit značné vážnosti.Autorovy kompozice byly určeny pro liturgické potřeby luteránské církve a reprezentují koncept, známý u wittenberských teologů. Hlavní pozornost je tedy zaměřována na zhudebněný text, který je nositelem významu. Resinariův kompoziční styl byl konzervativní a vycházel z tvorby čtvrté generace franko-vlámských skladatelů. Skladby pokrývaly bezprostřední liturgickou poptávku rané luteránské církve a odrážely myšlenkový svět luteránství, v němž je zdůrazněn význam slova v hudební tvorbě. Právě to zřejmě bylo také důvodem popularity, které se díla BalthasaraResinaria v té době těšila. Resinariova Responsoria byla dříve zachována i v České Lípě, a to v inventáři kůru českolipského děkanského kostela sv. Petra a Pavla z roku 1652.
PROGRAM:
úterý 15. ledna, 19.00
Česká Lípa, Centrum textilního tisku
Quintaessentia: Pocta franko-vlámské polyfonii a její recepce v renesančních Čechách
Josquin des Prez (1450 až 1455 – 1521): Nymphes des bois
La Déplorationsur la mort de Johannes Ockeghem/Nářek nad smrtí Johannese Ockeghema
Pierre de la Rue (cca 1460 – 1518): Missa de SanctaCruce
JacobObrecht (1457 – 1505): Largirenuncmitissime
Alexandre Agricola (1445/46–1506): Je n’aydueil
BalthasareResinarius (1485 – 1544): Deus tuorummilitum
BalthasareResinarius: DiscubuitJesus
Josquin des Prez: Stabat Mater
Cappella Mariana
Hana Blažíková – soprán
Barbora Kabátková – soprán
Vojtěch Semerád – tenor, umělecký vedoucí
Tomáš Lajtkep – tenor
Martin Schicketanz – baryton
Jaromír Nosek – bas
- února bude Českolipský kruh přátel hudby pokračovat koncertem cembalistekPetry Žďárské a GiedrėLukšaitė Mrázkové.
Partnery akce jsou Ministerstvo kultury ČR, Liberecký kraj, Město Česká Lípa, Nadace Český hudební fond a Lipý Česká Lípa, p.o.
Vstupenky:250,– Kč / jednotlivé koncerty, 11. 6. vstup zdarma
Předprodej vstupenek probíhá ve festivalové kanceláři MHF Lípa Musica (Žižkova 528/6, Česká Lípa) a na www.lipamusica.cz.Otevírací doba: po a st od 15.00 do 18.00 hod.Slevy:studenti a senioři nad 60 let: 10 %, děti do 15 let, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P: 50 %. V prodeji je rovněž zvýhodněné abonmá na celý cyklus v ceně 1.000 Kč.
