Nemocniční příběhy pana Kůrovce (3); sestřička kundička

Ano, někteří mí zdraví kamarádi si myslí, že něco takového existuje, chodí samozřejmě v krajkovem prádle, je to absolutní kočka typu Ratajkowski nebo něco suprsexyblond od Victorias secret a hlavně: furt TO chce dělat a HLAVNĚ s VÁMI. Ne přátelé, ne, nic takového není. Pominu-li, že vašim největším přáním je, aby vás nikdo neviděls cévkou v pindíku a na sex máte chuť asi jako na čtyřicátou reprízu Mrazíka v kuse, je aktuálním predátorem v mojí nemocnici solidní obézní šedesátka. Ta samozřejmě nesnáší pacienty, kašle jak starý tuberák a nejde marodit, protože „Kdo by asi sloužil, néé?!“ a ještě zapomněla doma brýle.

Na úvod své služby všem dokola oznámí, že je vyřízená a nahlas na sesterně doufá, že ji nikdo nenasere. To s Mluvíkem zalezame víc pod deku. Protože on má bolesti břicha, to si pak musí říct o léky, no a mně se blbě dýchá a asi budu potřebovat kyslík. To jí pak určitě nasere. Hodí mi do kelímku léky které neznám.

Sestři…

Co je!!!!…

Co to je za léky, já beru jenom Culaq…

No asi vám to doktor řek!!!!

Neřekl….

Simvás!!! Ajo, to má dostat pán na trojce, vy tu máte jenom Culaq, vidíte jak mě blbnete…

Jako morální vítěz si tedy dovolím říct o kyslík… prý že mi ho přijde zapojit až rozdá léky. Do rána už se nevidíme, sice jsem trochu dušný, ale dám to. Největší radost má ale Mluvík, protože bolesti ho přešly po záhadných lécích, které dostal.

Zato mu nějak moc bije srdce…