Vlad III. Tepeš zvaný též Drákula nebo Napichovač byl zrozen v Sedmihradsku v patnáctém století a do dějin se zapsal svou krutostí. Nemalý podíl na jeho věhlasu však má i román Brama Stokera Drákula. Historky z jeho života jsou plné utrpení, nenávisti, krutosti a čirého zla. Obsahují například pojídání dětí, napichování na kůl a další libůstky. Zejména však známý příběh, kterak valašský kníže řešil chudobu. Nechal si sezvat nuzné obyvatelstvo na hostinu a následně nechal všechny chudáky upálit, čímž byla chudoba vyřešena. Pragmatické a efektivní řešení. A nyní se zdá, že historky z Vladova života začínají být inspirací ústecké politiky.
V listopadu se nová garnitura chopila moci, vyhnala prostý lid z jednání zastupitelstva města a rozhodla se, že vše změní k obrazu svému. Za tu dobu vlastně nejsou k dispozici hmatatelné výsledky jejich politiky. Vidět jsou jen skandály a podivnosti, které ukazují, že líp asi opravdu nebude. Primátor města jistě sedí nad mapou s pastelkami a maluje si nový územní plán, protože pozemky jsou pozemky a peníze nesmrdí, to víme již od doby římského impéria. Veškerou legraci tak obstarává náměstek Tomáš Vlach, který ukazuje, jak by to asi vypadat nemělo. V gesci má totiž sociální služby a Facebook stranické buňky. A obojí stojí za to.
Na zvířatech mu totiž asi opravdu záleží. Na rozdíl od lidí.
Nejprve k těm sociálním sítím. Pan náměstek tam tradičně popouští uzdu své aroganci, na kritické příspěvky nereaguje vůbec. Občas jen použije výsměšný obrázek na úrovni adolescenta s etopedickým problémem. Příspěvky jsou často plné zjevných gramatických chyb, ale i jazykově sporných momentů. U jedné fotky o sobě pan náměstek napsal popisek ve znění „Tomáš Vlach, náměstek primátora a pejsek Madox z ústeckého útulku.“. To se dá vyložit tak, že pan náměstek nezvládá interpunkci a obecně češtinu, ostatně v tomtéž příspěvku dokázal napsat v jedné větě pět chyb, ale je i druhá varianta, mnohem zajímavější. Pan náměstek trpí schizofrenií a považuje se za psa. Snad na zastupitelstva bude tedy chodit Tomáš Vlach a ne Madox. Tím se dostáváme k samotnému obsahu.
Pan náměstek ukazuje, že je velkým milcem psíků, takže vyzval obyvatele k materiální pomoci útulku. To je jistě chvályhodná činnost, ačkoliv se z pohledu náměstka Madoxe může zdát jako nezákonné obohacování. Problém však je v tom, že městský útulek spadá pod správu města, což samozřejmě nikde nezaznělo. Politická strana vládnoucí městu tak žádá obyvatele o pomoc někde, kde její správa zcela selhává. Samozřejmě není nic špatného na pomoci opuštěným zvířatům, spíše naopak. Problém však je v tom, když na to kašle ten, kdo to má na starosti. Navíc ještě citově vydírá občany na stranickém profilu. Na zvířatech mu totiž asi opravdu záleží. Na rozdíl od lidí.
Celé město se pragmaticky se svými kumpány rozhodl prohlásit za ghetto, což je řešení skutečně šalamounské. Bohužel jen pro úplného asociála. Tuto domněnku pak spolehlivě potvrdil v rozhlasovém rozhovoru, za který by se každý slušný člověk minimálně měsíc styděl. Bohužel když má náměstek pro sociální služby nulové sociální cítění a nulovou sociální inteligenci, tak se moc dělat nedá. Ale to je samozřejmě kampaň! Pejskům by pomáhal rád. A to možná zachránilo život paní Jitce.
V rámci nové sociální strategie se vedení města rozhodlo uspořádat zátah na bezdomovce. Nepřiznaným cílem bylo lidem v těžké životní situaci ještě více uškodit, což se velmi dobře provádí, pokud jim v lednu zničíte přístřešky. Za asistence novinářů (překvapivě z iDnes) se tak městská policie vydala ničit poslední zbytky majetku lidem bez domova. Veřejností zahýbal zejména případ paní Jitky, která se ocitla bez domova po smrti manžela a poslední životní útěchou jsou jí její psi. S těmi samozřejmě nemůže do azylového domu, takže skončila v přístřešku na Mariánské skále. Přístřešek městská policie statečně zničila, ale dál bylo všem všechno jedno. Zveřejnění příspěvku na Facebooku ale nepřineslo kýžené ovoce v podobě lajků a oslavných glos pro náměstka Vlacha. Naopak se ozvali nespokojení lidé se sociálním cítěním (často zvaní lepšolidé). Rychle se tak radši našlo nouzové ubytování pro paní Jitku, aby se mohlo ukázat, že paní Jitka se má najednou dobře. Všem bude líp! Město dokonce objednalo čtyři kusy nouzových příbytků zvaných iglú. Brzy se však počet až zdvojnásobí! Osm přeživších lidí bez domova musí stačit. Zbytek vem čert! Namísto řešení otázky sociálního bydlení se tak opět lidem ukázala asociálnost v plné parádě.
Máme se tu zkrátka dobře, to nemůžu říct! A až půjdete někdo příště v pondělí dopoledne na zastupitelstvo města, tak vezměte prosím trochu psích granulek pro Madoxe! Sedí vždycky vepředu kousek od primátora!
