Erny (Adam Ernest) se vrací z vězení ke své partnerce Ladě (Klára Krejsová). Velmi brzy má zjistit, jak mnoho věcí se zatím změnilo. Jakou roli hraje policista Petr (Jan Plouhar), který ho zatýkal? A co s tím vším má společného Lukin (Jan Holík), kdysi drogový dealer a dnes regionální politik, kterému Erny stále důvěřuje?
Původní česká hra z pera Jiřího A.Trnky POSLEDNÍ KŠEFT je drsným mafiánským příběhem, zasazeným do drsných severních Čech 90. let. Životy všech čtyř se navzájem prolínají a jde o to, kdo z nich bude mít navrch v závěrečném účtování. Námět pro poměrně svižný text, nešetřící ostrými slovy, čerpal autor z množství vyslechnutých příběhů i autentických postav, z nichž vytvořil jakési dokudrama. Role byly psány přímo na tělo jednotlivým hercům.
Poslední kšeft v režii Natálie Deákové, která je ústeckým velmi dobře známá jako bývalá umělecká šéfka činoheráku, vznikl v neobvyklé spolupráci dvou regionálních divadel, Činoherního studia a plzeňského Divadla J.K.Tyla. Jaké je vlastně zkoušení hry takhle prostorově vzdálených divadelních scén? Jan Plouhar k tomu říká: „Celé zkoušení bylo moc příjemné a bylo moc fajn se při práci potkat s bývalými kolegy. Nebylo to tak dramatické, jak to vypadá, ta vzdálenost divadel nehraje nijak zvláštní roli. Generálkovcý týden a premiéra v Plzni a poté generálkový týden a premiéra v Ústí je spíše zpestřením, navíc jsme se párkrát také setkali na půl cesty v Praze, kde tak nějak všichni žijeme. Také je třeba říci, že jde o původní současnou hru žijícího autora, který se nebál vyslechnout naše případné připomínky, korekce, návrhy na škrty. V tomto ohledu byl pan Trnka velmi vstřícný a otevřený, čímž se stává celý ten proces zkoušení opravdu příjemným a přínosným. Hra měla dokonce původně jinou verzi konce, nakonec vznikly verze tři a teprve asi dva týdny před premiérou jsme se rozhodli pro konec, který mají možnost diváci vidět. K tomu je také nutno podotknout, že Natálka (režisérka Natálie Deáková, pozn aut.) se nebojí výzev a občas umí vzít i drsné a těžké téma velmi zlehka a spoustě věcem umí dát takový hezký nadhled. Znovu opakuji–moc příjemná práce.“
Dobře vyřešené a členité scéně vévodí velký monitor se záběry sledovacích kamer. Jasná připomínka současné situace prošpiclovaného veřejného prostoru, orwelovský prvek absolutní kontroly. Ostatně Ústí je pověstné tím, že má ve městě asi nejvíce sledovacích kamer ze všech měst v republice. A také připomínka, že tento stav už bereme většinově za normu.
Po premiéře jsem nějakou dobu přemýšlel, zda tahle gangsterka zapadá do celkového dramaturgického směřování ústecké činohry. Z mého laického pohledu ne tak zcela, ale jak zjišťuji, jsem s tímto názorem poměrně osamocený. Na druhou stranu je třeba vyzdvihnout, že jde o původní a dosud neuvedený text současného českého autora a je dobře, že si ho ústečtí herci vzali za svůj. Dobrá režie a velmi dobrá herecká práce jsou navíc zárukou, že si POSLEDNÍ KŠEFT svoje diváky určitě najde.
