V sobotu 23.března se opět otevřely brány nejslavnější ústecké dominanty pro místní návštěvníky i turisty z jiných krajů. Letošní sezóna bude mít ovšem trochu jinou atmosféru a také bohatší program než v sezónách předchozích. Hrad Střekov totiž oslavuje 700 let od zahájení stavby a první písemné zmínky v darovací listině z roku 1319. Při této příležitosti jsme vyzpovídali současného kastelána pana PAVLA KUČABU, který působí na hradě devátým rokem.Poskytl našemu webu exklusivní rozhovor, jehož první část vám dnes přinášíme.
JH:Původem strážní hrad Střekov stojí na čedičovém ostrohu nad Labem již sedm století. V jaké je dnes kondici?
PK: Říká se, že jde o jednu z nejzachovalejších zřícenin pozdně gotického hradu v ČR. Vlastně se na něm pracuje neustále, je to nikdy nekončící práce. Je nutno přiznat, že některé pokusy o záchranu a rekonstrukci, zejména v osmdesátých letech, kdy hrad patřil do státní správy, nebyly nešťastnější, někde možná i uškodily. Ale rozhodně se můžeme pochlubit, že hrad je v mnohem lepší kondici, než byl třeba v polovině 19. století nebo na samém počátku 20. století. Je to vlastně zázrak, že se z hradu dochovalo tolik. Zatímco jiné hrady v okolí jsou dnes už jen ruiny či zcela zanikly, na Střekově lze ještě najít zcela výjimečné stavební prvky a doklady původní architektury. Většinu původních místností se podařilo zachovat, zastřešit a zpřístupnit.
JH:Pravdou je, že hudební skladatel Richard Wagner, který tu někde v polovině 19.století strávil několik nocí, by asi koukal, v jak skvělém stavu dnes hrad je. Mě osobně nejvíce těší záchrana a zpřístupnění Rytířského sálu.
PK: Ano, kompletní rekonstrukce největší hradní prostory byla dokončena v roce 2012. Původně, na konci 19. a v první třetině 20. století tu byla slavná a hojně navštěvovaná restaurace v secesním slohu. Pak došlo k nějakým dalším přestavbám, poslední stavební zásah bylo zbudování pseudogotického trámového stropu těsně po válce, restaurace byla zrušena a rozbořena, k další rekonstrukci však už nedošlo. Od šedesátých let minulého století byla tato prostora definitivně pro návštěvníky uzavřena a s novou rekonstrukcí se začalo až teprve po restituci s příchodem původního vlastníka, rodiny Lobkowiczů. Částečně zrekonstruovaný sál byl poprvé zpřístupněn v roce 2008 a v roce 2012 byla rekonstrukce definitivně dokončena do dnešní podoby.
JH:Neuvažovalo se o případném vytvoření repliky zmiňované secesní restaurace, která podle dobových fotografií byla skutečně nádherná ?
PK: Pravdou je, že podobné myšlenky hlavou proběhly, pod tím trámovým stropem je dokonce dochován ten původní malovaný sádrocementový štukovaný strop s původními barvami, dnes ovšem již vybledlými. Ale nakonec jsme usoudili, že současná podoba bude pro gotický hrad a pro prohlídkový okruh vhodnější. Měli jsme takovou vizi zbudovat ještě krb na jeho původním místě, což by bylo přínosné zejména pro využívání této prostory v zimním období, projekt byl hotov a jednalo se firmou, která by byla schopná naši představu zrealizovat. Bohužel prostředky určené na tento záměr, byly přesunuty na naléhavější projekt . Krb tedy zatím není, ale kdo ví…
JH: Určitě chystáte pro slavnostní sezónu nějaké speciální expozice. Zajímá mne především, zda se vám podařilo dohledat ten prvotní dokument, na němž je Střekov zmiňován.
PK: Díky naší nové a velmi aktivní, do historie zapálené, kolegyni ze zámku v Nelahozevsi se skutečně podařilo získat z Národního archivu fotokopii onoho dokumentu. Kopie bude vystavena spolu s dalšími novými exponáty, které byly vytvořeny pro tuto příležitost, v naší největší místnosti horního hradu, v Rytířském sále. Bude k ní připojen překlad, protože je v latině, a další vysvětlující komentáře a informace. Naší vizí je pořízení skutečné přesné kopie, repliky zakládající a darovací listiny na pergamenu s kopiemi tehdejších pečetí pro stálou expozici. To patrně v letošní sezóně nestihneme, nicméně máme radost i z té fotokopie.
JH: A nějaké další obohacení expozice?
PK: Velkou radost mám především z toho, že se mi podařilo získat repliky obrazů z Lobkowiczkých sbírek, jde především o velký portrét paní Polyxeny z Lobkowicz, rozené z Pernštejna, velký portrét jejího druhého manžela Vojtěcha Popela z Lobkowicz a také portrét její matky, což byla španělská šlechtična Marie Manrique de Lara y Mendoza. Vysoce kvalitní repliky budou vystaveny v dobových historických rámech a tvoří tak skutečnou ozdobu současného Rytířského sálu. No, a do prostoru tzv. Velkého stavení připravujeme velkou výstavu historických fotografií hradu Střekova a jeho podoby od poloviny 19.století, také fotografie z rekonstrukce ve zmiňovaných 80. letech minulého století.
JH: Při cestách vlakem z Prahy jsem zaznamenal, že hradu opět chybí noční nasvícení. Myslím, že by si ho hrad, a to nejen v letošní slavnostní sezóně, rozhodně zasloužil. Dočkáme se?
PK: Původní osvětlení bohužel už definitivně dosloužilo. Je to v současnosti jeden z hlavních projektů, navázali jsme spolupráci s firmou která nám pomůže navrhnout nové „moderní“ řešení osvětlení . Chceme to udělat opravdu pořádně, dneska jsou ty trendy už jinde, světla dokonalejší, úspornější a především se dají přizpůsobit tak, aby se osvětlení dalo různě měnit, zabarvovat a ozvláštnit při nejrůznějších slavnostních příležitostech. Myslel jsem, že se to podaří už letos, ale přeci jen je ta studie v místním prostoru složitější. Samozřejmě bych si přál, aby právě letos k realizaci došlo. Ale nechci nic slibovat…Nechceme žádné provizorium, naše představa je, že se třeba to osvětlení bude měnit i v jednotlivých ročních obdobích a bude sloužit několik dalších desítek let. Zda se to podaří letos nebo až v příští sezóně opravdu nemohu říci. Ale bude to.
JH: Má hrad Střekov ještě nějakou „třináctou komnatu“, tedy prostor, který není návštěvníkům přístupný a který byste mohli nově nabídnout ?
PK: Plány a vize jsou, nepřístupné prostory také, ale určitě to nebude v letošním roce. Rozhodně bychom chtěli pokračovat v dalším zpřístupnění budov na dolním nádvoří. Část už návštěvníci znají, protože je zde hradní galerie. Tu plánujeme ještě rozšířit o dvě další místnosti na galerii navazující (prostor bývalé pokladny hned za vstupní branou, kde původně býval byt purkrabího). A rozhodně bychom chtěli opravit a zpřístupnit velkou prostoru bývalého pivovaru. Další možnost rozšíření návštěvnické trasy je zpřístupnění hlásky nad silnicí za Rytířským sálem. Plány jsou velké, uvidíme, co všechno se podaří a na co se seženou peníze.
