Liberecký odchovanec Michal Bulíř se z Kontinentální hokejové Ligy vrací zpět do mateřského klubu. S vedením Bílých Tygrů se dohodnul na novém kontraktu do 30. 4. 2020. Reprezentační střední útočník zažil v loňské sezóně nejvydařenější vstup do extraligového ročníku, když v prvních 11 zápasech nastřílel 13 branek a poté přijal nabídku elitního klubu KHL Matellurgu Magnitogorsk. Nyní se vrací zpět k Bílým Tygrům, za které doposud odehrál 368 zápasů, v nichž zaznamenal 188 kanadských bodů.
Vyjádření sportovního ředitele Filipa Pešána:„Příchodem Michala Bulíře získáváme zpět jednoho z nejlepšíchútočníků české extraligy. Jsem velmi rád, že Michal dal přednost návratu domů k Bílým Tygrům před tučnými nabídkami jiných extraligových klubů. Společně uděláme vše pro to, aby si Michal v příští sezóně svými výkony a svojí pozicí v týmu řekl o špičkové zahraniční angažmá a o reprezentační dres.“
Profil Michala Bulíře:
Liberecký odchovanec Michal Bulíř pochází ze sportovní rodiny. Jeho otec Petr byl aktivním fotbalistou a v devadesátých letech hrál první ligu za místní Slovan. S hokejem začal Michal už ve třech letech. K nejrychlejší kolektivní hře na světě ho přivedl jeho děda Jaroslav Kasík, který tento sport kdysi sám hrál a následně působil jako funkcionář v Liberci.
Už v žákovských kategoriích Bulíř ukazoval, že patří mezi střelecky schopné útočníky. Když mu ani přechod do juniorky nečinil problémy, naskočil 22. prosince 2009 ke své premiéře v seniorské extralize.
V sezoně 2011/12 už se Michal napevno usadil v libereckém A-týmu. Už v pátém kole zaznamenal svůj první gól v extralize. Při zranění kapitána Petra Nedvěda navíc vedl i liberecký první útok. Jeho nejlepší zápas přišel v play-off, kdy čtyřmi body (3+1) prakticky sám porazil ve čtvrtfinále České Budějovice.
V dalších sezonách se postupně propracoval mezi nejvýraznější tváře Bílých Tygrů a velkou měrou se podílel i na historickém titulu. Vyzkoušel si první i druhou útočnou formaci a v základní části posbíral 34 kanadských bodů. Ve vyřazovacích bojích navíc pomohl týmu dalšími dvanácti body a po boku spoluhráčů z formace Michalů Birnera s Řepíkem zvedl nad hlavu zasloužený pohár.
Michal patřil k důležitým mužům Pešánova výběru i v následujícím ročníku 2016/2017. Jeho výkonu mu vynesly pozvánku do národního týmu, kde si užil zápasovou premiéru na Euro Hockey Tour. Bohužel populárního hráče s číslem 88 brzdily zdravotní problémy, kvůli nimž přišel i o část vyřazovacích bojů.
Zdravotní patálie se mu nevyhnuly ani v následujícím ročníku, kdy ho zastavilo virové onemocnění. Vinou nemoci naskočil v základní části pouze do 32 duelů, na play-off se ovšem vrátil a na ledě ukazoval, že ze svých kvalit nic neztratil.
Úvod další sezony ho zachytil v nevídané formě. V jedenácti extraligových zápasech nastřílel úctyhodných 13 branek, k čemuž přidal tři asistence. Neunikl tak pozornosti ruského Magnitogorsku, který jej zlákal do svých služeb. Svoji první sezonu v zahraničí Bulíř zakončil 15 body ve 40 utkáních.
