Od otevření souborné výstavy Josefa Jíry v liberecké oblastní galerii dumám, co o ní napsat, aby tam bylo všechno a pořád ne a ne to trefit.
Silné a většinou dost temné obrazy jsou nainstalovány v té krásné bazénové hale, kde je spousta světla, hodně prostoru a, asi poprvé, napíšu, že je to sice místo důstojné, ale já bych raději všechna ta plátna viděl někde jinde, někde, kde je víc šero, někde, kde by mohly světlé kontury křížů, rukou, obličejů a očí vystoupit s větší naléhavostí, s větší silou.
A to je tak asi jediná výhrada, kterou bych k téhle výstavě měl.
Místo abych o samotných obrazech a o celém tom díle psal, odkážu vás na katalog, který byl k výstavě vydán a který obsahuje Jírovy zápisky z protialkoholní léčebny, což je zajímavé čtení doplněné autentickými kresbami léčeného malíře alkoholika, který zrovna bojoval jeden z důležitých bojů se svými běsi, ale co je v katalogu ještě podstatnější, je několik kapitol předmluvy, kterou ex post dopsal Bohumil Hrabal, který s Josefem Jírou trávil mnoho času a často také otevíral jeho výstavy.
Hrabal tu se svým nezaměnitelným stylem a pochopením pro lidi – pro člověka – velice pochopitelně, emotivně a empaticky píše o výtvarníkovi a chlápkovi, se kterým nebylo lehké vyjít, že to vezme za srdce. Zároveň ale člověk váhá, jestli by chtěl Josefa Jíru potkat.
Jíra je člověk, který bezohledně si dovedl a dovede získat prostor pro ten zázrak, Jíra možná tolikrát zklamal jako člověk, ale vždycky to všechno jen proto, aby jako umělec stanul tam na té hranici života a smrti, a přece jenom se trošku ohlédnul. Jíra nikdy nezradil a bude mu vždycky vystavena omluvenka od toho, kdo je pánem lidských osudů a kdo předem narafičil tajemství, která jsou pouze přístupná člověku, který na svoje útraty dovede sestoupit do nemrkajícího božího oka, které nehnutě se dívá do očí člověka , který našel sílu, aby ze dna slzavého údolí se podíval do zorničky tvoření.
Myslím, že někde tam je podstata toho, co na výstavě uvidíte.
PS. Tady najdete rozhovor Josefa Jíry s Markem Ebenem na Plovárně.
PSS. Katalog, který k výstavě vyšel, je opravdu velice zajímavý a inspirativní, ale nějaká tlustá monografie, ta by se mi hodně líbila…
