Tisíce malých, letitých kamenných menhirů se vypínají v hlubokých lesích Jizerských hor. Jsou pozůstatky někdejších hraběcích obor, v nichž se chovala zvěř. V rámci cyklu Rok Gallasů a Clam-Gallasů připravilo liberecké pracoviště Národního památkového ústavu výstavu s názvem Hraběcí obory — odkaz Clam-Gallasů v krajině Jizerských hor.
Její vernisáž se uskuteční v pondělí 6. ledna v 16 hodin ve vstupním vestibulu Krajského úřadu Libereckého kraje a k vidění bude do konce měsíce.
„Clam-Gallasovské obory jsou pozoruhodnou památkou, která dokumentuje přístup tohoto šlechtického rodu k hospodaření v lesích, ale také um a zručnost jejich stavitelů. Pohybovali se v nelehkém horském terénu a neměli k dispozici prostředky, které máme dnes. Přesto dokázali vybudovat velkolepé dílo,“ uvedla Květa Vinklátová, krajská radní pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
Výstava, jež se s úspěchem představila vloni v klášteře v Hejnicích, seznámí s dvěma oborami založenými Eduardem Bedřichem Clam-Gallasem, a to starší Velkou a mladší Heřmanickou, též někdy označovanou jako Nová obora. Spolu s expozicí se zrodila i kniha. Podepsal se pod ni autorský kolektiv tvořený Renatou Tišerovou, René Bělohradským a Markétou Kavkovou.
„Vážím si práce badatelů, jejímž výsledkem je dobře zpracovaná monografie. Díky ní se lidé dozvědí leccos pozoruhodného o této zajímavosti našeho regionu,“ řekl Jiří Löffelmann, krajský radní pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova, jenž nad výstavou převzal záštitu.
Představí historii obor a další souvislosti a nechybějí v ní historické i současné fotografie včetně přiložené mapy. Lze ji zakoupit v e-shopu Národního památkového ústavu.
