Možná to taky sledujete. Myslím tu stavbu nemocnice v čínském Wuhanu, kde dokážou za deset dní vystřihnout na zelené louce nemocnici pro tisíc pacošů. Pamatuji si ze svého mládí, že země neomezených možností bývávala někde kolem Moskvy, ale čas trhnul oponou a čínský obr se ukázal.
Co na tom, že mnohá média o tom všem pochybují, co na tom, že pár čínských bloggerů za svoje reportáže zase zmizelo ze světa. Je to fascinující. Zvláště pro lidi jako jsme my, žijící ve státě, kde takováto stavba je událost jako budování katedrál, na celé generace. Jediný ve střední Evropě, kdo se tomuto tempu dokázal přiblížit, byl snad zlínský hejtman Čunek při budování bytových jednotek pro nepřizpůsobivé občany. Potěmkine, jsi definitivně zapomenut!
Navzdory všem živým zprávám a podvrhům čínští soudruzi dokazují nemožné. A to možná i za cenu toho, že mnozí dělníci-budovatelé jistě mohou rovnou zůstat v objektu jako pacienti (než jejich kolegové dostaví jistě chybějící krematorium).
V nemocnici se finišuje a jak nám ukázal svým mobilním telefonem jeden ze stavebních dělníků, je to fešácká … nemocnice. Dvojité stěny, zamřížovaná okénka do chodeb, dveře uzamykatelné pouze zvenku…. člověk by skoro řekl, že čínští soudruzi sáhli po jiné oblíbené stavebnici, než je nemocnice. Po kriminálu – i když se tomu tak samozřejmě neříká. To třeba Ujguři dobře vědí. To mi tak vyvolává vzpomínku na starý otřepaný vtip, kdy pracovník závodu na šicí stroje si domů přikrádal jednotlivé díly, aby si doma onen stroj sestavil, ale vždycky mu z toho vyšel kulomet…
