V pondělí 25. května opustil v dopoledních hodinách libereckou zoo transport s mládětem orlosupa bradatého, které se v zahradě vylíhlo 21. února letošního roku. Malý dravec míří do Francie, kde bude vypuštěn do volné přírody v oblasti Národního parku Baronnies. Jedná se již o 14. mládě orlosupa bradatého odchované v Liberci, které bude v rámci záchranného programu navráceno zpět do volné přírody.
Zoo Liberec se do projektu repatriace orlosupa bradatého zapojila v roce 1986 se svým starým chovným párem a všech třináct doposud vypuštěných ptáčat pocházelo právě od této zkušené dvojce. Jejich letošní vejce se ale bohužel nevylíhla. Rodiči současného mláděte je mladý pár, který se prvně pářil v roce 2017 ve věku pouhých pěti let a kterému se zatím podařilo úspěšně odchovat pouze jedno mládě v loňském roce.
„Kvůli rekonstrukci komunikace ve spodní části zoo jsme vejce raději odebrali ihned po snesení a inkubovali v líhni. Po vylíhnutí jsme ze stejného důvodu mládě podložili zkušenému páru. Byl předpoklad, že ten zvládne péči o potomka během tehdy probíhajících stavebních prací v zoo lépe. Plán naštěstí vyšel a my se můžeme pochlubit již 24. odchovaným mládětem tohoto ohroženého druhu v Liberci,“ říká zoolog a kurátor ptactva Jan Hanel.
Před vypuštěním do volné přírody dostane malý orlosup ještě identifikační kroužek a budou mu obarveny některé letky, aby ho ochránci přírody později na obloze snáze rozpoznali. Do předem připraveného umělého hnízda v nadmořské výšce cca 2000 m v Národním parku Baronnies bude vynesen ve speciální dřevěné bedně a vypuštěn 27.května. „V současné chvíli zatím mládě ještě létat neumí, a proto mu budou po dobu několika týdnů nosit do hnízda potravu místní zoologové. Dravec se mezitím postupně rozlétá a seznámí se s okolním prostředím,“ dodává Hanel.
„Je to pro nás mimořádný úspěch a na tým lidí z úseku dravých ptáků jsem velice hrdý, protože ochrana biodiverzity a návrat některých ohrožených druhů zpět do volné přírody naplňuje poslání každé zoologické zahrady,“ doplňuje ředitel David Nejedlo.
Aktuálně je v evropských zoologických zahradách 27 hnízdících párů a 6 z nich je chováno v českých zoo. Česká republika se tak stala zásadním chovatelem pro celý tento repatriační program. Orlosupi bradatí mohou hnízdit přibližně 40 let, a tak je liberecký mladý pár pro rozšíření populace orlosupů bradatých ve volné přírodě velkou nadějí.
Transport mláděte zpět do volné přírody je částečně hrazen z dotace českého Ministerstva životního prostředí.
Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus aureus)
Orlosup bradatý se vyskytuje už jen na několika hornatých místech Evropy, Střední Asie a Afriky. Obývá zde nadmořské výšky do 4000 m (v Himalájích i výše), v zimních měsících sestupuje do 500–800 m. Tento pták je vázaný na ty nejméně přístupné strmé skalní stěny, ale můžeme ho zahlédnout, jak plachtí i nad svahy a údolími.
Jedná se o velikého a mohutného dravce, který dosahuje délky těla až 115 cm, rozpětí křídel 280 cm a může vážit do 7 kg. Oblast hrudníku a břicha je zbarvena do tmavě oranžové barvy. Zbarvení je způsobeno třením (popelením) o vápenaté skály obsahující oxid železitý. Svůj druhový název získal díky černému vousu na hlavě.
Orlosupi vytváří páry na celý život. Někdy jsou k vidění i polyandrické seskupení, kdy jedna samice vytvoří pár s více než jedním samcem. Hnízda si budují evropští orlosupi během prosince a ledna, a to v malých jeskyních, na skalnatých útesech nebo v hlubokých roklích s příkrými svahy. Hnízdo používají několik let po sobě. Samička snese 1–2 vejce, která zahřívá 55–58 dní. Orlosup bradatý pohlavně dospívá až mezi 8–10 rokem života, kdy už má i přebarvené peří (mladí jedinci jsou hnědě zbarvení).
Orlosup bradatý se živí zejména mršinami, ze kterých dokáže všechno spotřebuje. Orlosup má proto mezi lidmi přezdívku „čistič alpských lučin“. Jako jediný dravec se může až z 85 % živit kostmi. Ty shazuje z výšky na skály, aby se rozbily a mohl se dostat k morku. V pařátech vynáší také želvy, které shazuje z výšky, aby rozbil jejich krunýř.
Zapojen do programu EEP a repatriace (návrat do míst jeho původního výskytu). Úspěšně probíhá jeho návrat do alpské přírody.
