Nepotrvá to dlouho a domy v Kristiánově ulici ustoupí výstavbě nové nemocnice. „Mizí tím kus historie Liberce. Je to až s podivem – Kristiánova ulice byla vždy Kristiánovou. Vznikla za Rakouska-Uherska a Kristián nevadil ani v dobách Československé republiky, ani za Německa, komunisté jej také nechali být a své historické jméno ponese ulice i dál. Jen v ulici nebudou domy, ale Centrum urgentní medicíny,“ komentuje náměstek primátora pro technickou správu města Jiří Šolc.
Ten také domluvil s managementem Krajské nemocnice Liberec prohlídku domů archeologem Petrem Brestovanským. Speciální poděkování patří bývalému radnímu Filipu Galnorovi, který za libereckou nemocnici archeologickou prohlídku, která není před demolicí povinná, povolil a vyšel tak městu vstříc.„Na konci února jsme se tedy do prohlídky pustili. To byla ještě doba bez roušek a dnes, zpětně viděno, měli jsme si je vzít. Během chvíle jsme totiž měli průdušky plné prachu a mouru. Hledali jsme na všech myslitelných a zapadlých místech domu a pod podlahou půdy nás čekalo skutečné překvapení,“ říká náměstek Jiří Šolc.
Hlavním, a těžko uvěřitelným nálezem, je kompletní obchodní korespondence liberecké firmy „Wenzel Ginzel, Schafwollmodewaren Fabrik, Reichenberg in Böhmem, Christiangasse no 4“. V překladu Wenzel Ginzel, fabrika na módní vlněné zboží, Liberec, Kristiánova 4. „Jde o osm kompletních a asi šest poškozených knih s téměř 15 stranami obchodní korespondence. Firma musela mít skvělý sortiment, protože vyvážela do celého světa. Dále máme jejich hlavičkové papíry. Osobně mne zaujalo, že v roce 1880-90 stačilo pouze doplnit datum perem, a že je na nich uvedeno číslo bankovního konta a telefon. To bylo něco neuvěřitelného, v době, kdy většina planety neměla ani elektrický proud,“ říká s údivem náměstek Jiří Šolc.
Dále průzkumníci našli věci tehdejší denní potřeby. Například skleněné nádoby na gelatinu, prázdné láhve, rezavé klíče a také 100 let starý zubní kartáček s nedobranou pastou. Mezi nálezy byly také kachle z původních kamen a pod podlahou byla zapadlá kovaná olovnice. Tedy pozůstatek z doby, kdy se dům stavěl.
Město Liberec se ke svému historickému dědictví hrdě hlásí a obdobným průzkumem zahajuje každou velkou stavbu či generální rekonstrukci. „Nechceme, aby nám historické dědictví utíkalo pod rukama a děkujeme všem firmám, která nám v tom pomáhají,“ uzavírá náměstek Jiří Šolc.
