Další kulturní památkou, na jejíž obnovu přispěl i Liberecký kraj, je farní budova č. p. 4 v Bořejově. Jedná se o areál bývalé fary, který je tvořen obdélným roubeným domem s patrem vynášeným podstávkou, krytým valbovou střechou, na níž navazuje zděná chlévní část a samostatně stojící částečná roubená stodola.
„Liberecký kraj přispívá na obnovy památek na základě jejich historické hodnoty. Jsou to památky ve vlastnictví obcí a měst, ale i soukromých osob a církví. Kritériem pro rozhodnutí o podpoře je právě a jen hodnota objektu z historického hlediska,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Farnost je doložena rejstříkem papežských desátků k roku 1352. Zanikla v roce 1427, zřejmě v důsledku husitských válek, které neblaze ovlivnily strukturu duchovní správy v širokém okolí. V roce 1727 byla dostavěna nová dřevěná fara a v Bořejově sloužil samostatný farář. V dobách existence historické farnosti Bořejov patřily do jejího obvodu kromě Bořejova také vesnice Ždírec, Ždírecký důl, Tubož, Blatce, Blatečky, Korce, Vlkov, Plešivec, Houska, Kbelsko anebo sídliště Palác a dále Tubožský dvůr, Gamberg, Pfeiferberg, Sandberg, Gömmerschreiterberg, Matreiberg, Nechutnov a Schlosserberg.
Ve 2. polovině 20. století začali farnost spravovat kněží z okolí, Bořejov od té doby až dodnes nemá vlastního kněze. Duchovní správu obstarává farář farnosti Bělá pod Bezdězem.
