Nábytek, okna, dveře či střechy. Nic z toho by neexistovalo nebýt tesařů, mistrů řemesla, jehož historie je stará bezmála jako lidstvo samo. Dodnes je o tesařství zájem, kromě prací na novostavbách například také při rekonstrukcích historických staveb.
Právě této činnosti se věnuje další Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje, jímž je Josef Břečka. Jedinečnost jeho práce spočívá v tom, že staví a rekonstruuje lidové roubené a hrázděné stavby výlučně původními technologiemi, které se jinde pro svou náročnost už příliš nevyužívají.
Jako vzory mu slouží ještě stojící historické budovy, jako předlohy pro rekonstrukce se používají původní stavby, jejich části, popřípadě získaná fotodokumentace.
„Když jsem si s panem Břečkou při předávání titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje povídala, připadalo mi, jako bych se ocitla v dobrodružném románu. Abyste mohli používat původní postupy, musíte se nejen učit od starých mistrů, ale také mít touhu studovat historické postupy, zkoušet to, co už bylo zapomenuto. Pan Břečka je pro mě tím řemeslníkem, který svému řemeslu propadl. A je krásné to pozorovat,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Josef Břečka při své práci dbá na recyklaci starých materiálů. Dřevo a kámen ke stavbám získává často při bourání starých domů, které s manželkou, případně kolegy, objíždějí. Používá znovu opracovaná původní prkna, případně jejich kopie vytvořené podle původních.
Hliněná omítka původních staveb se také recykluje, znovu se namáčí a využívá k omítnutí rekonstruovaného domu. Poté se ještě potře olejem, přičemž v interiéru se do oleje přidávají byliny kvůli vůni. Nářadí, které při práci využívá on i jeho zaměstnanci, si nechává tesař zhotovovat podle originálu původními technologiemi, popřípadě si je zhotovuje i sám.
