Začít jinak, než že v libereckém Naivním divadle zase čarovali, je těžké a asi jinak začít vlastně nejde… Oni to tak prostě mají)
Poněkud komplikovaná situace letošního roku měla za následek, že inscenace byla poprvé uvedena v červnu letošního roku, premiéru měla už 13/6/2020, ale dalšího a slavnostního uvedení se dočkala až v září 2020. Ale i tak: sláva!
Tentokrát byla inspirací pro soubor kniha Jana Amose Komenského Orbis pictus a škola se stala hrou. Na minimálním prostoru kunst komory, nebo – jak říkají naivní ve svém programu – ve starobylém kabinetu kuriozit provedou herci návštěvníky, samozřejmě, že hlavně děti, ale i chlápky, kteří mají nejlepší časy za sebou, úvodem do fungování planety Země.
Začneme popisem základních elementů: vody, vzduchu, ohně a země a pak, pěkně postupně, probereme, jak to na zemi (za ideálních podmínek) chodí. Roztomilé intermezzo z jídelny ilustruje jednak to, jak se lidé živí, ale i to, jak je možné tuhle činnost kamuflovat v dabingovém studiu.
To, že na konci vzlétne i raketa Jan Ámos pravděpodobně nepředpokládal, ale jsem si zcela jist, že by se mu to líbilo a byl by nadšen.
Třičtvrtě hodinky uteče jako voda, přemýšlet o obrazech, které jste viděli, můžete mnohem déle. A taky si můžete začít sami hrát)
Orbis pictus potvrzuje, že sledovat práci Naivního divadla se vyplatí sledovat a to velmi pozorně.
