Tak to se nám moc ulevilo. Hlídací ČOKL klesl z pětky na čtyřku a to je tuze motivační na to, abychom se dále snažili. Dal jsem si, pln radostného očekávání, tu práci a prolustroval tabulku ČOKLA, co jako mi všechno nového život ve čtyřce nabízí. Tak především velký posun je v tom, že už se můžeme srocovat místo ve dvou, v celých šesti živých kusech. Nevím, jestli je koncem listopadu ten pravý čas na takové venkovní potlachy, neboť skoro všechno, co má střechu, zůstává zavřené, ale možná to otužilá mládež v parcích zase ocení. Tenisti, kteří se tak těšili na čtyřhru v halách, si musejí zatím nechat zajít chuť, (povídali teď v televizi jako důležité téma).
Otevřené zůstávají jen privilegované obchody, protože v nich se virus šíří méně, než třeba v knihkupectvích, ovšem bez košíku na osobu zůstává vstup člověku zapovězen. Jako kdyby neřádil Covid , ale vzteklina. Je pravda, že ke vzteklým reakcím u vchodů do krámu občas dochází, to když se objeví jedinec, co chtěl jen dvě tatranky nebo rychlou sváču do práce. Ale ty jednotlivé nespokojence s přibývajícím časem jistě rozežene mráz. Obchody k tomu účelu zřídili novou funkci člověka – hromosvoda, který reguluje počet nakupujících a nebezpečné diverzanty bez košíku třídí ven. Někde na to vyčlenili člověka z ochranky, bo poradek musí byt, někde rafinovaně nasadili slečnu pokladní, neboť na hezká děvčata lidi obecně méně křičí. Zajímavý je také ten systém s očíslovanými košíky, aby se jako vědělo, kolik lidí je v krámě. Taky by se mohl začít měřit čas, za jak dlouho se ten který číslovaný účastník nakupovacího závodu vynoří u kasy, popřípadě by se mohla každou sudou hodinu losovat číselná tombola o prošlého čokoládového Mikuláše.
ČOKL štěkat nebude.
Já tady nechci podporovat žádnou rebélii. Daří se mi pochopit, že všechno je třeba zanalyzovat. Jen by mě zajímalo, jestli někdo zvedne hlavu od těch podrobností a všimne si, že ať se společnosti a státy chovali lajdácky, jako my, nebo zodpovědně, jako mnozí sousedi, Covidovi to bylo celkem jedno a šířil se nerušeně dál. Mám pocit , že jenom on ví, jaké jsou jeho trasy a nám nezbývá, než se s tím smířit, žít co nejzdravěji a nedělat vyložené hovadiny, jako například mejdan stovky lidí v malým kamrlíku. A to i v době, kdy už žádný ČOKL štěkat nebude. Ale dělat si ze života takovou tichou tryznu, a to zřejmě i celé jaro (jak se začíná nenápadně upozorňovat) to mi tedy smysl moc nedává.
PS: Jo, a jinak ten posun ČOKLA z pětky na čtyřku nepřináší celkem nic. Tak si myslím, že to má pět stupňů jenom proto, že se tady už od císaře pána známkuje do pěti a čtyři stupně by vypadaly tak nějak nedodělaně, že jo.
