Román učitele a historika Dalibora Váchy (* 1980) o jedné z nejpozoruhodnějších epizod československého odboje v období protektorátu, M+B+M, mapuje důležité místo našich nedávných dějin. Kniha, již zkraje roku vydalo Argo a jejíž relativně nízký první náklad byl během necelého měsíce rozebrán, je fakticky pečlivě připravená a zachovává si parametry napínavého románu. I když víme, jak příběh hrdinů Mašína, Balabána a Morávka dopadne, udrží nás zručný autor v napětí až do poslední stránky.
Dnes už jen těžko představitelnou realitu války v okupované zemi, kdy se většina společnosti podrobí uchvatitelům, líčí vítěz 19. ročníku Literární ceny Knižního klubu a plodný autor bezmála dvacítky knih v náznacích a detailech, které sílí v průběhu událostí a jež na čtenáře dopadají naléhavěji a naléhavěji. Josef Mašín, Josef Balabán a Václav Morávek, jacísi tři králové z doby nacistické okupace, kteří se spolu s kolegy ze zpravodajsko-sabotážní odbojové skupiny Obrana národa rozhodli vzdorovat a bojovat, ztrácejí postupně nejen optimismus, ale také zázemí a posléze i život v na první pohled marném boji za osvobození okupovaného Československa.
Známý příběh, přidaná hodnota
Představa života psance může naplňovat jisté romantické ideály o vylidněné Praze, gestapáckých úskocích a přebíhání mezi konspiračními byty; při četbě právem hojně medializovaného románu M+B+M vám však bude zima, budete mít hlad, bude vám chybět podpora a bolestně ucítíte zradu. Neřekl bych, že je tu něco konstruováno, pouze pozorně poskládáno z dostupných archivních záznamů. O to je zážitek z četby intenzivnější.
Možná znáte seriál Karla Kachyni a České televize Tři králové (1998), který se věnoval témuž triu legendárních bojovníků. Neliší se interpretace událostí, ale příběh samotný doznal řady změn. Zatímco režisér Kachyňa se scenáristou Ondřejem Vogeltanzem podřídili své vyprávění televiznímu formátu a občas si pomohli pochopitelným zjednodušením, Vácha si může dovolit svůj třísetstránkový román zalidnit větším množstvím postav, čímž se mnohem více přibližuje skutečnosti a může být přesnější a přesvědčivější ve vysvětlení motivace jednotlivých hrdinů. Navíc může, třeba jen v jedné větě, dovyprávět osudy všech zapojených. Bojovníků i zrádců.
Vymazáni z dějin
Váchova kniha v sobě potenciálně nese množství dalších příběhů, nebo alespoň mně je přinesla. Tím prvním je příběh samotných tří králů aneb tří mušketýrů, jak se o Mašínovi, Balabánovi a Morávkovi mluvilo v době protektorátu. Pro komunistickou moc, která nastoupila po té nacistické, nebylo příjemné, že hrdinové odboje nebyli komunisty, a tak je prostě z historie vymazala.
O mnoho lépe se jim nevedlo ani v posledních třiceti letech. Za všeobecně známý lze snad považovat zmíněný Kachyňův seriál a jednu píseň Honzy Vyčítala, jinak se jedná o literaturu spíše odbornou než populární.
Jako bychom žádné hrdiny nepotřebovali.
Uvědomit si celou tragédii
Poslední příběh, který Váchova kniha podprahově přináší, je dobrodružství Mašínových synů. Ti se už po válce v období, kdy v Česku vládli ruští, nebo, chcete-li, sovětští komisaři, rozhodli pokračovat v otcově odkazu a vzepřít se uchvatitelům a nakonec se prostříleli na Západ. Váchova kniha je – vedle románu Jana Nováka Zatím dobrý (2004) a stejnojmenného komiksového bestselleru (2018) z dílny Jana Nováka a Jaromíra 99 -, jednou z cest, jak lépe pochopit jejich konání a uvědomit si celou tragédii, která začala okupací německou a skončila, až když odjely tanky ruské.
I když ani potom to nebyla žádná idyla.
(psáno pro reflex.cz)
