Popravdě se mi do téhle knížky moc nechtělo, protože filmy Woodyho Allen jsem přestal s napětím sledovat někdy koncen devadesátých let, protože … protože to prostě už nějak nebylo ono. A potom tu byly ty avizované kapitoly o jeho ne příliš voňavém a chutném rozchodu s Miou Farow, že ano. Ale jeden večer jsem nakupoval na kosmasu a elektronické knihy už v knihovničce zase nezabírají tolik místa a tak, když už jsem byl v tom klikání, jsem si Mimochodem Woodyho Allana přidal a hned ten večer jsem koukl na pár kapitol, které v tu chvíli byly k dispozici a zdálo se, že jsem neudělal chybu.
Vlastně to bylo velice zábavné a poučné, mělo to švih (a to i díky čtivému překladu Michaela Žantovského) a zároveň těch pár stránekl naznačilo, že tahle knížka může dobře posloužit i jako poučený průvodce světem (nejen) amerického showbusinissu . Některá jména člověk sice zná, ale zdaleka ne všechna, takže pomůže wikipedie stále otevřená. Samozřejmě hrozí, že se čtení knihy Mimochodem poněkud protáhne.
Woodyho způsob vyprávění nepřekvapí. Je to takové jak ho známe a jak naznačuje název knihy a svoje zážitky nám sděluje skutečně jakoby mimochodem a zajímalo by mě, jestli mu to šlo tak lehce od ruky a nebo se někdy zadrhl.
Můžeme potom říci, že překvapí, když příjdou kapitoly věnované jeho rozchodu s Miou Farow, ale protože jsme to čekali, nepřekvapí to tolik. Překvapivé je jenom to, jak moc je to najednou jiné. Máte pocit, že tyhle stránky psal jiný autor.
Vzhledem k tomu, jak popisuje svoje začátky jako writtera, který zásoboval svými vtipy komické hvězdy své doby (než se takovou sám stal) a kolik toho musel napsat, vsadil bych si na první možnost.
Pro našince je vůbec zajímavé prostřednictvím přímého aktéra nahlédnout na to, jakým způsobem se v kolébce stand up komedie pracuje a proč je rozdíl třeba i v tomto oboru mezi námi a zbytkem světa tak propastný. Týmová, přesně rozdělená práce krůček po krůčku směřuje k výslednému tvaru. Je to opravdu propastný obrovský, když si uvědomíme, jak to asi vypadá v tom našem údolíčku, kde se pár šílenců snaží si všechno uklohnit sami doma na zahrádce.
Vzpomínáte si na Receptář na neděli, tak asi tak.
Milé a lidsky velice příjemné je číst slova uznání určená všem spolupracovníkům, které Woody Allen na své cestě potkal, zároveň tak trochu nasere lehkost, se kterou se tomu pánovi dařilo vlastně na co šáhl) A i když často opakuje, že to byla náhoda a svoje schopnosti umenšuje, je to génius. To se prostě nedá nic dělat.
A navíc velice pracovitý génius, stačí jenom spočítat kolik filmů napsal i režíroval a ve velké části z nich i hrál.
Můžeme potom říci, že překvapí, když příjdou kapitoly věnované jeho rozchodu s Miou Farow, ale protože jsme to čekali, nepřekvapí to tolik. Překvapivé je jenom to, jak moc je to najednou jiné. Máte pocit, že tyhle stránky psal jiný autor.
Velkorysost je pryč a zbývá hořkost a vztek.
I když se asi nikdy nedozvíme co se to vlastně stalo, muselo to být strašné. A pořád je.
Pro Woodyho fanoušky je asi tahle knížka povinnost, pro ostatní těžko říci.
Já sám se vidím někde v polovině cesty mezi těmito dvěma typy čtenářů a nelituju toho, že jsem si Mimochodem koupil a přečetl.
Navíc svým vyprávěním o filmech z posledních dekád ve mě vzbudil zájem i o tuhle část své tvorby a není už tak docela vyloučeno, že je vyhledám a kouknu na ně.
Takže vlastně dobrá zpráva.
