Fascinuje vás příběh hledání Tróje, nález lebky prapradítěte z Taungu či odkrytí Tutanchamonovy hrobky? Pokud si chcete zahrát na Heinricha Schliemanna, Howarda Cartera či Indiana Jonese, nemusíte jezdit do Turecka, Botswany nebo Egypta. Severní Čechy jsou totiž plné historických i prehistorických památek, o jejichž existenci nejspíš nemáte sebemenší tušení. Různé Stonehenge, Údolí králů, Pompeje, Angkor Vaty, Waterloo či Maginotovy linie jsou tu na každém kroku. Stačí se jen správně koukat a být připraven na to, že občas místo druhé Alhambry objevíte malý Mauthausen.
Archeologie je prostě taková. Nikdy nevíte, co vlastně vykopete: střepy, stříbrný poklad, nevybuchlou minu nebo pár ztrouchnivělých kostí. Šťourání do starých hrobů ostatně mohou považovat za romantické pouze čtenáři Ceramových knížek a diváci Spielbergových filmů.
Bohové, hroby a koncentráky
Na další Severotoulky budete potřebovat klobouk, bič, motyčku a špachtli. Opět se totiž nebude jednat o klasický výlet, nýbrž o dobrodružnou výpravu, tentokrát archeologickou. Ačkoliv nebudete pátrat po arše úmluvy, svatém grálu, křišťálové lebce ani kouzelném kamenu bohyně Kálí, připravte se na adrenalinový zážitek. Cesta z Arnoltic do České Kamenice, přes Novou Olešku a Janskou, totiž vede po stopách nacistů, čili tudy. Přesto se bát nemusíte. Nebudete nahánět stočtyřicetiletého Josefa Mengeleho, jen hledat pozůstatky německých koncentráků.
Ale vážně: podobných zařízení bylo v severních Čechách víc než dost. Některá jsou obecně známá, po jiných se naopak slehla zem. Mezi ty nejznámější patří komplex lágrů a podzemních továren u obce Janská. Nebyl to totiž jen koncentrační tábor Rabštejn, ale také přilehlý Neu-Bremen a desítky dílen, skladů a chodeb vytesaných do skály. Stovky lidí (totálně nasazených, válečných zajatců i samotných vězňů) zde hloubily štoly a pracovaly v dílnách firmy Weser-Flugzeugbau GmbH, kde se vyráběly součástky pro letadla. Celé údolí mezi Janskou a Dolní Kamenicí přitom bylo obehnáno ostnatým drátem, zákopy a strážními věžemi.
Trochu dekadentní romantika
Do utrpení nacistických vězňů se ovšem v kouzelném údolí Kamenice vžívá obtížně, přestože řada z nich zemřela v důsledku vyčerpání, úrazů, nemocí a teroru ze strany táborových stráží. Podobný problém jsem ostatně měl i v Jáchymově. Při procházce po jednom z nejpůvabnějších koutů Krušných hor, kde po většině lágrů zůstaly jen cedulky, jsem si nedokázal představit komunistické peklo, zvlášť když dnes na místě apelplaců a korekcí stojí chaty a lyžařské areály. Ani negativní energie z okolí Rabštejna nijak zvlášť nesálá: na rozdíl od takového Terezína, jehož atmosféra je tak hustá, že by se dala krájet.
Proto je důležité si nedávnou historii připomínat: nacistický teror stejně jako komunistický útlak, poválečný odsun německého obyvatelstva i následné rozorávání mezí, normalizační marasmus i divoký kapitalismus konce tisíciletí. Po rabštejnském koncentráku se dochovalo pouze pár základů a malých protileteckých krytů. Zato po továrně Weser-Flugzeugbau GmbH zůstalo mnohem víc: jednak spousta děr ve skalách, které lemují Kamenici, a jednak různé komíny, mostky a budovy, kde v současnosti sídlí muzeum. Původně se v nich přitom nacházela Preidlova přádelna, která však nepřežila velkou hospodářskou krizi.
Pár ztrouchnivělých kostí
Archeologie je prostě taková. Nikdy nevíte, co vlastně vykopete: střepy, stříbrný poklad, nevybuchlou minu nebo pár ztrouchnivělých kostí. Šťourání do starých hrobů ostatně mohou považovat za romantické pouze čtenáři Ceramových knížek a diváci Spielbergových filmů. Patříte mezi ně? To je dobře, protože si výlet z Arnoltic do České Kamenice opravdu užijete. Vedle zbytků koncentráků a podzemních továren totiž cestou narazíte i na pár pěkných roubenek, starých stodol, trafostanic, kostelů, soch, křížků a kapliček. Kvitovat ho ovšem budou i obyčejní turisté, kteří mají slabost pro kouzelnou krajinu Děčínské vrchoviny.
Čtrnáct a půl kilometru dlouhou trasu si můžete trochu prodloužit, pokud se do Arnoltic vydáte údolím Suché Kamenice. V takovém případě vás ovšem nebude čekat jen cesta divokou skalní soutěskou, ale také pět kilometrů a dvě stě výškových metrů navíc. Tato varianta tedy připadá v úvahu pouze pro zdatné výletníky. Vám ostatním bude bohatě stačit start v Arnolticích, kam se pohodlně dopravíte autobusem z Děčína. V Arnolticích stojí za obhlídku barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a větrný mlýn z roku 1830, který ovšem už dlouho neslouží svému účelu. Na obytné stavení byl totiž přebudován ještě před vynálezem fonografu.
Krev, pot a mozoly
Z Arnoltic se vydejte po modré turistické značce na Býnovecký vrch a pak do Nové Olešky. Zdejší lesy jsou v sezóně plné hub, a tak si na své přijdou nejen amatérští archeologové, ale také lovci a sběrači. Nová Oleška je malebná vesnička, které se sice nevyhnul nešvar plastových oken, zámkových dlažeb a křiklavě barevných fasád, přesto se zde nachází pár citlivě zrekonstruovaných roubenek. Na autobusové zastávce navíc najdete průběžný blešák. Nad Novou Oleškou pokračujte doleva po cyklostezce do Lužné, kde se vám otevřou parádní výhledy na jihozápadní hřeben Lužických hor. Před obcí stojí lavička jako stvořená pro odpolední siestu.
Do archeologických vykopávek se můžete pustit hned za Lužnou. Čeká vás totiž tříkilometrová túra po samotném areálu lágrů a podzemních továren. Ne, že se tam ale budete doopravdy hrabat v hlíně, abyste našli zkorodovaná ložiska messerschmittů, zčernalé umrlčí hlavy či zašlé knoflíky od mundůrů! Vykopávky, na které vás zvu, jsou čistě pomyslné. Navíc by vás skutečná archeologie nebavila. Nevím jak vy, ale já jednou na vykopávkách brigádničil: v Tetíně u Berouna. Namísto jemné práce se štětcem a špachtlí to byla úmorná dřina s krumpáčem a lopatou. Ještě teď mě bolí záda, když si na to vzpomenu.
Tajný tip
Před zbytky koncentračního tábora Rabštejn uhněte doprava a pokračujte proti proudu řeky (podél jejího pravého břehu) až k čističce odpadních vod. Je tam lesní cesta a poté pěšina, kterou mapy neznají, ačkoliv zde Kamenice meandruje romantickým kaňonem srovnatelným s nedalekým Pavliným údolím. Za obhlídku ovšem stojí i samotná Česká Kamenice, která rozhodně není nevzhledným zapadákovem, byť tak z pohledu řidiče uhánějícího na Liberec vypadá, nýbrž kouzelným historickým městečkem plným klikatých uliček, starých dveří, oken a výloh. Navíc zde mají svoje Benátky. Schválně, jestli se vám je podaří najít.
