Klasicistní a empírové pavilony v Lázních Libverda pocházející většinou z přelomu 18. a 19. století jsou lákavým místem k procházkám i odpočinku. Areál lázeňské kolonády patří k památkám chráněným státem. Tvoří ho Kristiánův pramen, pavilony zřídel a gloriet. Dvoukřídlá kolonáda, která uzavírá téměř dvě strany prostranství kolem zřídel, byla postavena v polovině 19. století.
„Pro někoho, kdo jede do Libverdy poprvé, jsou lázně už po cestě tak trochu překvapením. Objeví se nečekaně, když po stoupání z Hejnic najednou klesnete do údolí, kde leží. A právě to, že jsou tyto malé lázně půvabně zasazené do horského podhůří, jim dodává na přitažlivosti. Samozřejmě kromě poskytované lázeňské péče,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Pavilon Kristiánova zřídla s pitnou síní ve východní části kolonády se stavebně proměňoval. Současný protáhlý osmistěn s mansardovou střechou s prosklenými dveřmi ve střech hlavních stěnách a oválnými okénky v kosých stěnách vznikl na konci 20. let minulého století.
Pavilon Eduardova zřídla reprezentuje lázeňskou architekturu 1. poloviny 19. století. Trojdílná stavba ve střední části na střeše s kohoutem, který byl podle místní pověsti objevitelem prvního minerálního pramene, je otevřena k nejstaršímu dochovanému lázeňskému domu. Tato jednopatrová obdélná budova v klasicistním slohu ze začátku 19. století, s kamenným portálem, fasádou s dórským kladím a slunečními hodinami na nároží je dokladem vývoje stavitelství lázeňských budov v severních Čechách.
V blízkosti stojí drobná klasicistní stavbička datovaná rokem 1808 s osmi toskánskými sloupy zvaná Pavilon Mariina zřídla. Uvnitř za železnou mříží se nalézá nejstarší minerální pramen. V západní části areálu lze najít gloriet s dvojitou střechou a zdobnou vázou na vrcholu, který je nazýván pavilonem hudebním.
