Na přelomu září a října 2021 proběhlo v Novém Boru tradiční sklářské sympozium. O tom jaké bylo a v čem bylo jiné jsme si povídali s Milanem Hlavešem, kunsthistorikem, muzejníkem a kurátorem, odborníkem na soudobé sklářství, keramiku, design a kreslený humor (wiki).
Jak je možní zhodnotit letošní IGS?
Letošní IGS poznamenala pandemie a s ní spojené restrikce. Organizátorům se jistě obtížně získával příslib od umělců ze zahraničí, že přijedou. Proto jich na tomto sympoziu bylo z ciziny méně než jsme zvyklí. Z Asie například vůbec nikdo a z Ameriky minimum, což byla velká škoda. V každém případě si Město Nový Bor a všechny firmy a školy coby organizátoři zaslouží maximální obdiv, že se rozhodli IGS nevynechat či neposunout a zachovat tak trienální tradici, která trvá od roku 1982.
Jak je tahle akce důležitá pro skláře?
Sympozium byla totiž čirá radost. Radost z tvorby, ze setkávání, z přátelství. Sklářství je obor, jenž je velmi mezinárodní. Jezdí se po světě a všichni se navzájem znají. Sejít se na jednom místě v takovém počtu, jak to nabízí IGS je pro skláře navzdory tomu velkým svátkem. Často od zahraničních kamarádů-sklářů slýchávám, že svátkem nejpěknějším a největším. Mimo jiné to tak cítí i proto, že IGS není uzavřeno ve sklářské komunitě, může ho navštívit kdokoliv, koukat se, jak skláři a umělci pracují, fotit si je, potřást si s nimi rukou a i popovídat si. A když vyjde počasí, jako tomu bylo letos, udělat si z akce malé podzimní prázdniny ve společnosti skvělých lidí.
Proč je IGS je důležité? Pro Nový Bor, Kamenický Šenov a další místa v okolí proto, že je největší turistickou akcí, pro sklářské firmy, že mohou ukázat, co umějí vyrobit, pro školy slouží mimo jiné jako náborová akce, pro umělce, že se nejen setkají, ale mnohdy se i lecčemus přiučí, naváží nové kontakty a mnohdy se na Novoborsko opakovaně vracejí, aby zde realizovali svá díla. Města a liberecký kraj může díky IGS hrdě opakovat, že leží v tzv. Křišťálovém údolí (což je hodně chytře vymyšlený název pro celou velkou sklářskou oblast na severu Čech). IGS rozhlašuje do daleka zprávu, že se českému sklu po mnoha stránkách daří a má co nabídnout.
IGS je oslavou kreativity, řemesla a leckdy i umění. Výtvarníci jsou sice omezeni krátkým časem pouhých několika dní, přesto se stává, že vytvoří něco mimořádného. Letos to podle mého názoru byla například argentinsko-italská sklářská hvězda Silvia Levenson, sochař Kurt Gebauer, sklářský výtvarník Marián Volráb, slovenský sklářský umělec Palo Macho a samozřejmě profesor Vladimír Kopecký, který letos vstoupil do Síně slávy IGS.
