„Sesuv není jen fyzikálním jevem, pohybem půdy a hornin s konkrétní příčinou, gravitačními, mechanickými a jasně měřitelnými parametry. Je třeba mu rozumět jako společensko–přírodnímu procesu, jehož souvislosti jsou komplexní, víceúrovňové, nelineární a historicky proměnlivé a jehož působnost štěpí dění do různých směrů a k různým perspektivám, včetně těch, jež vedou k nečekaným setkáním, křehkým koalicím a překvapivým situacím.“ (Bohuslav Kuřík)
V úterý 23. listopadu byla v ústeckém muzeu vernisáží zahájena rozsahem nevelká, ale obsahem velmi zajímavá výstava NESTABILNÍ PODLOŽÍ: sesuvy, životy, perspektivy, která je věnována problematice sesuvů. Výstava vznikla ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR a ve spolupráci s Univerzitou JEP v Ústí nad Labem. Výstava navíc krásně koresponduje se stávající výstavou o Českém středohoří, protože právě sesuvy jsou pro tuto oblast velmi typické.
Zástupce Ústavu struktury a mechaniky hornin AV Dr. Jana Klimeše jsem se zeptali :
Sesuvy, to je něco, co mají lidé většinou spojeno s nějakou hrůzou či neštěstím. Takže proč by měli návštěvníci na tuto výstavu přijít a co se dozvědí?
JK: Přijít by měli právě proto, že sesuvy nejsou žádná hrůza. Je to něco, co je a bude kolem nás přítomno neustále. A i když většina společnosti s tímto jevem nemá přímou zkušenost, tak v dlouhodobějším horizontu s tím společnost žije a musí se s tím vyrovnávat. A výstava právě poukazuje na několik směrů a příkladů JAK se s tímto fenoménem vyrovnat, a to na konkrétních příkladech. Třeba jaké škody může vyvolat neuvážená stavba v blízkosti sesuvů.
Sesuvy jsou především záležitost neustálé proměny přírody. Ovlivňuje je také člověk svým zásahem do krajiny?
JK: Určitě. V posledních letech se v celosvětovém měřítku zvyšuje počet sesuvů, které vznikly v přímém důsledku lidské činnosti. Způsobily materiální škody i smrt lidí. Je známa celá řada sesuvů, které například vznikaly na starých haldách po hlubinné těžbě, které vznikají na březích přehrad v důsledku napouštění. Tady v západních Čechách samozřejmě povrchová těžba uhlí je jeden velký faktor. Člověk tedy svou činností může způsobit sesuvy i tam, kde by přirozeně nevznikaly nebo by nebyly tak velké, jako třeba v případě dálnice D8. A tento jev je stále častějším.
Výstava bude v Muzeu města Ústí nad Labem k vidění do 27.března 2022.
(citovaný text je vybrán z úvodu k brožuře Nestabilní podloží – Muzejní sešit 13/2021)
