Na nevšední tiskové konferenci představili vědci ústeckého muzea nejnovější přírodovědný projekt, který ve velké konkurenci uspěl v žádosti o podporu z Norských fondů. Zaměřit by se měl na osvětu a vzdělávání veřejnosti v oblasti zlepšování stavu životního prostředí, konkrétně ekosystémů údolí Labe.
Celý koncept objasnila a popsala botanička ústeckého muzea Ladislava Filipová, členka řešitelského týmu. V následných rocích 2022 a 2023 muzeum uskuteční sérii nejrůznějších aktivit od vlastivědných exkurzí v okolí Ústí nad Labem přes velkou muzejní výstavu, připravovanou na rok 2023, až po výukové programy pro školáky jak v muzeu, tak v přírodě.
Hluboce zaříznuté údolí Labe je nejen neobyčejně malebné, ale také vysoce přírodovědně pestré a hodnotné. Od roku 2016 je pod názvem Porta Bohemica vedeno jako evropsky významná lokalita. Muzeum města ústí nad Labem navazuje realizací tohoto projektu na svou dlouhodobou činnost v oblasti dokumentace místní přírody, její ochrany i popularizace vědeckých výsledků. Současně rozšiřuje své dosavadní vzdělávací aktivity o enviromentální programy.
Součástí celého projektu Poklad na stříbrném Labi bude mimo jiné i vydání terénního deníku, tedy zápisků přírodovědce z bádání v terénu, který přinese návštěvníkům základní informace, ale poskytne jim i prostor pro vlastní poznávání a jejich záznam, prozradila dále Ladislava Filipová.
Témata z terénního deníku pak dále rozvine chystaná série pěti filmů, které by měly odlehčenou formou přiblížit přírodní prostředí labského údolí i činnosti člověka, které ho ovlivňují. Průvodcem jednotlivých filmů má být právě postava Vinnetoua, náčelníka Apačů. V této roli vystupuje historik a především spolutvůrce scénářů budoucích filmů Martin Krsek, který dále objasňuje: „Duchovní otec nejslavnějšího indiánského náčelníka spisovatel Karel May pobýval v roce 1897 v Brné a je velice pravděpodobné, že nezkrocenost a krása labského údolí ho inspirovala při tvorbě jeho románů. Severní Ameriku v té době ještě neznal a navštívil ji až o mnoho let později. Takže jeho hrdinové divokého západu jsou tu vlastně doma a my se zkusíme podívat na místní reálie jejich očima.“
Celý projekt uspěl v programu „Životní prostředí, ekosystémy a změny klimatu“, výzvě Reine Norských fondů. Muzeum z něj získalo téměř dva miliony korun.
foto Vladimír Cetl
