Skvost Českého ráje, mimořádné historické granátové šperky, jsou opět po téměř pětiměsíční pauze k vidění v kabinetu granátového šperku, který prošel rekonstrukcí, takže nyní působí důstojněji a zároveň zajímavěji.
„Granáty a granátové šperky jsou pevně spjaté s Turnovem, kde má výroba dlouhou tradici. Muzeum Českého ráje se specializuje na kamenářské a šperkařské sbírky. Právě u šperků a drahých kamenů jsou instalace, nasvícení a celková prezentace velmi důležité pro umocnění zážitku z mimořádné řemeslné práce,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Proměna přinesla do kabinetunové vitríny s lepším osvětlením a neutrálním hladkým bílým pozadím, na němž drobné mistrovské práce starých granátníků vyniknou. Poskytují také větší využitelnou plochu. Návštěvníci tak nově zhlédnou i nedávno získané šperky a dekorativní předměty, které byly dosud v depozitáři.
„Jádrem kabinetu je vývojově chronologicky uspořádaný šperk od klasicismu na začátku 19. století po šperky ze zlatého věku českého granátu ve druhé polovině 19. století, kdy díky vývoji nýtkové a zrnkové techniky mohlo dojít k ohromnému tvarovému vývoji broží, náhrdelníků, diadémů, náušnic a náramků. Z tohoto bohatství žije klasický granátový šperk dodnes. Ani elegantní secese a art deco z první poloviny minulého století tu nepřicházejí zkrátka a vývojovou linii oživují ukázky využití českých granátů v lidovém šperku, mimořádně zajímavá sportovní vyznamenání zdobená granáty nebo bombastické klenotnické kreace Františka Khynla či autorská replika kříže pro Jana Pavla II. od zlatníka Jiřího Urbana,“ prohlásil Miroslav Cogan, kurátor sbírkových fondů výtvarného umění a šperku.
Návštěvníci však nepochybně nepřehlédnou ani ukázky brusičského a zlatnického náčiní, díky němuž mohly vystavené exponáty vzniknout. Nechybí bohaté doplňující informace, jež jsou kromě češtiny také v angličtině, němčině a polštině. Autory architektonického a grafického řešení jsou Jaroslav a Matěj Bártovi.
