Láčkovka rádža. Tak se jmenuje masožravá rostlina, která je k vidění v liberecké botanické zahradě jako v jediné na světě. Zhlédnout ji lze v pavilonu D. Také v přírodě se tato rostlina vyskytuje pouze na jediném místě – na hoře Kinabalu na Borneu.
„Budeme rádi, když budou návštěvníci v mnohem větším počtu objevovat unikáty liberecké botanické zahrady. Už jenom to, že máte doslova za rohem příležitost vidět rostlinu, která v jiné zahradě na světě není, je něco, co slibuje mimořádný zážitek,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Rostlinu popsal v roce 1859 botanik a ředitel Královské botanické zahrady v Kew u Londýna Joseph Dalton Hooker. Vzpomněl při tom na svého přítele, britského dobrodruha jménem James Brooke, jenž se stal prvním bílým rádžou ze Sarawaku .
Láčkovka si živiny doplňuje lapáním kořisti pomocí konvicovitých láček. Její obvyklou potravou je hmyz, výjimečně i drobní obratlovci. Má zvláštní vztah s malými savci: poskytuje jim nektar na sladkém víčku láčky a oni při jeho olizování vypouští do láčky své exkrementy, bohaté na dusík a fosfor. V noci láčky navštěvuje tana horská, malý všežravý savec, ve dne ji střídá krysa baluská.
„Láčkovka rádža je kriticky ohrožená a je chráněna mezinárodní konvencí. Nebezpečí pro ni představuje ilegální sběr rostlin, ztráta přirozeného prostředí či jev El Niño. Její pěstování je jedno z nejobtížnějších,“ dodal Miloslav Studnička, ředitel Botanické zahrady Liberec.
