Každý rok se v Záchranné stanici při Zoo Liberec ARCHA podaří odchovat několik mláďat dravých ptáků. Jejich rodiči jsou hendikepovaní jedinci, kteří by kvůli svým komplikovaným zraněním nebyli schopni přežít ve volné přírodě, a tak trvale zůstávají v péči ošetřovatelů záchranné stanice. Jejich pravidelné hnízdění dokládá, že se jim v Arše daří a navzdory svým trvalým následkům po úrazech prospívají. Jen v letošním roce se ve stanici vylíhla tři káňata lesní a prvně v historii také dva puštíci obecní. Adoptivní páry poštolek obecných odchovaly 9 osiřelých mláďat. Všechna ptáčata jsou postupně vypouštěna zpět do volné přírody v okolí Archy.
„Záchranná stanice Archa je v rozsahu služeb pro odchycená a nalezená zvířata v Libereckém kraji unikátní. Zvířatům s různým druhem hendikepu tu dávají příležitost k životu. Odchovaná mláďata jsou jen dokladem výborné péče“, říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Puštík obecný
Poprvé v historii Archy zahnízdili puštíci obecní. Tři zraněné sovy již léta obývají společnou voliéru s handicapovanými orly královskými. „Je to poněkud neobvyklá sestava, která vznikla z kapacitní nouze, ale jejich soužití je bezproblémové. Přesto nás nikdy nenapadlo, že by puštíci měli chuť hnízdit,“ říká vedoucí záchranné stanice Archa Ivana Hancvenclová. Na jaře však pracovníci Archy našli na zemi ve voliéře jejich vejce, a tak narychlo na stěnu připevnili hnízdící budku. Všichni tři puštíci se do ní ihned nastěhovali a následně přivedli na svět mláďata. „K našemu překvapení se vylíhla dvě mláďata. Netušíme, kdo jsou rodiče a kdo „teta či strýček“ – celou dobu totiž všichni bydleli v budce pohromadě,“ popisuje kuriozní situaci Hancvenclová. Nyní se tato mláďata připravují na vypuštění do volné přírody.
Káně lesní
Již pošesté vyvedla svá mláďata trvale hendikepovaná káňata lesní. „Od roku 2016 úspěšně hnízdí každý rok a doposud se od nich v Arše vylíhlo 18 káňat. V tomto roce jsme mohli vypustit 3 takto odchovaná mladá káňata,“ říká vedoucí záchranné stanice.
Poštolka obecná
Fyzicky postižené poštolky vyvedly v Arše své potomky pouze v letech 2017-2019 a během těchto tří hnízdících sezón odchovaly celkem 12 mláďat. Ta byla již v minulosti vypuštěna do volné přírody. V letech 2019 a 2020 ale chovný pár uhynul a zbývajícím poštolkám, které jsou v Arše trvale umístěné, se nikdy nepodařilo snést oplozená vejce. Přesto jsou pro záchrannou stanici i divokou populaci poštolek obecných velkým přínosem. Fungují jako adoptivní rodiče pro mláďata, která vypadnou z hnízda nebo přijdou o své pravé rodiče. „Pokud se do stanice dostanou velmi malá poštolátka (ještě v úplně bílém ochmýření), a naše poštolky v tu dobu sedí na vejcích (byť neoplozených), je skoro vyhráno. V takovém případě je totiž můžeme pod naše hnízdící poštolky podložit. Letos byl přísun těchto mláďat zcela neobvyklý a naše dva adopční páry se dost zapotily. Celkem odchovaly 9 osiřelých ptáčat,“ vysvětluje vedoucí stanice. První odchov byl velmi neobvyklý. „Jeli jsme pro dospělou poštolku, která spadla do bazénu. Než uschla a mohla být vypuštěna, snesla v přepravce vejce. To jsme podložili našemu hnízdícímu páru. Jaké bylo naše překvapení, když se po měsíci vylíhlo mládě, “ vypráví Hancvenclová. Později se do Archy dostalo celkem 8 dalších malých poštolek, která krátce po vylíhnutí přišla o rodiče. Všechna tato mláďata hendikepovaní dravci úspěšně odchovali a pracovníci Archy je nyní v průběhu léta postupně navrací zpět do volné přírody.
Všechna vypouštěná mláďata jsou označena speciálními kroužky. Díky nim mohou pracovníci stanice jedince rozpoznat, pokud by se v důsledku zranění znovu dostal do lidské péče.
