Cyklostezka Járy Cimrmana byla vybudována v místech, která jsou nerozlučně spjata s působením velikána české historie. Na trase je devět zastavení, která Cimrmana představují jako stavitele, vizionáře, svědka, pedagoga, sportovce, objevitele, rádce, proroka a světoběžníka.
„Můžeme být velmi hrdí, že u nás Jára Cimrman zanechal tak výraznou stopu. Co na tom, že jej nikdy nikdo neviděl. Za člověka mluví činy. A ty jsou v tomto případě nezpochybnitelné,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Most Járy Cimrmana, Návarov (Jára Cimrman; stavitel)
V Návarově stojí první důkaz Cimrmanovi přítomnosti ve zdejším kraji. Dodnes se zde dochovaly zbytky pilířů – toho jediného, co zbylo z Cimrmanova tehdejšího snu spojit oba břehy Kamenice mostem. Sen zůstal snem, údajně proto, že se lidé na obou březích nedokázali dohodnout.
Místo vize, Boží muka u křižovatky nad Bohdalovicemi (Jára Cimrman; vizionář)
Na druhé zastávce, u křižovatky nad Bohdalovicemi, se mistr kdysi zastavil a dal místním lidem cennou radu, aby místo lopoty s brambory zbohatli na rýžování zlata ve zdejším potoce podél olší. Důkazem, že se lidem Cimrmanova rada vyplatila, je i budoucí název obce, jež se na památku zlaté historie nazývá Zlatá Olešnice.
Hospoda U Labutě, dnes hotel Grand v Tanvaldu (Jára Cimrman; svědek)
Příhodu, kdy se Cimrman v hospodě U Labutě stává svědkem rvačky, načež ze dveří putyky vybíhá cikán s kudlou v zádech, popisuje tabule na zastávce u hotelu Grand v Tanvaldu. Událost zanechala v umělecké duši Cimrmanově takový dojem, že ji použil ve své budoucí divadelní hře Vizionář. Ta, spolu s hrou Posel světla, byla objevena v lesovně pod Mariánskou horou vědeckým kolektivem v čele s doktorem Svěrákem a profesorem Smoljakem.
Český Šumburk (Jára Cimrman; pedagog a sportovec)
Pedagogický odkaz Cimrman zanechal na Českém Šumburku. Tady pokračoval v šíření českého vlastenectví v jazykově převážně německém Tanvaldu. Působil v jednotřídce a děti i dospělé vedl ke sportu. Věhlas získaly především jeho sportovní disciplíny á la závody v zimníku, s batohem či kufrem. Pracoval zde také na novátorských pedagogických postupech. Coby vizionář žáky připravoval na neodvratný technický pokrok – učil je telefonovat. Coby realista zase vyvinul metodu, jak se vypořádat s vrtkavostí dětské pozornosti. Předem totiž určil, kolik procent učiva mohou žáci zapomenout a kolik si musí pamatovat.
Pomyslná hranice Liptákova, Desná – Sladká Díra (Jára Cimrman; objevitel)
Sladká díra je místo, které Cimrmanovi učarovalo a navždy se vrylo do jeho paměti a srdce. Je to místo prvního setkání s Marijánkou, jeho láskou, údajně prý paní nadlesní Šmorancovou.
Zlá předtucha, Protržená přehrada – vyhlídka (Jára Cimrman; prorok)
Informační tabule na vyhlídce Protržené přehrady připomíná, že český génius již při stavbě přehrady prorokoval blížící se tragédii. Z konstrukce hráze totiž ihned poznal, že dlouho nevydrží. Stalo se mu, jako již mnohokrát, že mu tehdy nikdo nenaslouchal.
Pohled do Slezska, Vlašský hřeben Kořenov (Jára Cimrman; světoběžník)
Předposlední zastavení je na Vlašském hřebenu v Kořenově. Toto místo bylo rozhodujícím faktorem v Cimrmanově rozhodnutí vydat se vstříc novým dobrodružstvím v dalších zemích.
Poslední stopa, hranice Jizera – Orle (Jára Cimrman; na rozhraní)
Pátrání po jeho stopách končí na hraničním přechodu Jizera–Orle. Stejně jako jeho pouť začala na mostě, tak i na mostě skončila.
