V neděli 4. zář patřilo definitivní rozloučení s prázdninami komunitnímu setkání ve Vrchlického sadech na Klíši s příznačným názvem Nádhera. Svému názvu dostála tato akce, odehrávající se ve stejném prostoru již podeváté, po všech stránkách.
V současnosti již několik let stojí za přípravou Nádhery sdružení Promyky aka Míša Valášková, Olinka Jarolímková a Lucka Melničáková, které se angažují v mnoha aktivitách, jejichž účelem je zvelebení a pozvednutí životního prostoru v Ústí nad Labem a také zpestření nabídky kulturních akcí. Vzpomněl bych zejména na výbornou akci Divadlo všem či již také tradiční Adventní dobrotrh.
V případě Nádhery jde především o setkání klíšské komunity a lidí z jiných částí města, doplněné vždy pestrým programem (divadlo, hudba), výtvarnými dílničkami pro děti a nezbytnými stánky spřízněných podnikatelů (třeba bezobalový obchod Špajz, Manučoko, Ústecká pivotéka a další) s nejrůznějšími produkty, dobrotami a pochutinami.
Letos Nádheře obzvláště přálo počasí a tak se prostor parku v poobědovém a odpoledním čase rychle zaplňoval. Z mého pohledu šlo nejspíš o největší návštěvnost za dobu trvání tohoto komunitního minifestiválku. Potěšilo nebývalé množství dětí, což je důkaz, že rodiče považují prostor i akci za vhodnou a childern safety and friendly, jak se teď moderně říká. Pravdou je, že v celém parku vládla úžasná, příjemná, poklidná a velmi přátelská atmosféra.
I tentokrát byla součástí celého setkání sbírka na dobrou věc, jak už je u Promyk zvykem. Výtěžek ze sbírky poputuje na zařízení Spirála — krizové a intervenční centrum, které již více jak 21 let zajišťuje lidem v náročné životní situaci odbornou pomoc osobně i přes telefon, krizové a prostupné bydlení a stará se o oběti domácího násilí.
A co mne letos nadchlo? Z programu především vystoupení vokálního uskupení Panoptikum. U výtvarných dílniček (ale nejen tam) jsem zaznamenal výpomoc našich juniorek, tedy děvčat, které ještě nedávno pobíhaly v prostoru mezi dětmi a dnes už jsou součástí realizačního týmu. Přítomnost zástupců ústeckého Junáka, konkrétně 1. oddílu Otty Hanzlíčka, se svou prezentací a programem pro děti. A také skutečnost, že rok od roku si na Nádheru najde cestu více lidí. Protože jde především o setkávání a komunikaci.
Shrnuto a sečteno – bylo to výýýýýýýbornýý!
