Nikola Šuhaj se povedl.
Ta stručná věta a výzva: určitě se běžte podívat! by mohla stačit, ale, i když bývám na slovo skoupý, přeci jenom ještě pár informací a dojmů přidám.
Před prázdninami jsem stihl jenom generálku, a už z ní jsem odcházel nadšen. Pozná se to podle toho, že jsem na potkání vyprávěl, jaké to bylo skvělé. Premiéru jsem nestíhal, ale první poprázdninové uvedení jsem si ujít nenechal a nadšení je zpátky.
Myslím, že se moc nespletu, když napíšu, že Olbrachtův příběh Nikoly Šuhaje loupežníka známe většinou hlavně z inscenace, respektive filmu Balada pro banditu (nebo jste na tom jinak)? A také máme zažité písně Miloše Štědroně. Zabili, zabili, chlapa z Kooolooočavyyyy. Ti, kteří jsme to zažili, tyhle písničky už asi z hlavy nikdy nedostaneme, JENOMŽE v Liberci sáhli po hudebním doprovodu, který je ještě starší, stejně dobrý a právě teď působí jako objev zlatého pokladu.
Jde o album Petra a Hany Ulrichových Nikola Šuhaj loupežník z roku 1974.
Samozřejmě nevím, jestli právě tohle byl ten první nápad, který liberečtí inscenátoři měli, pro mě je to však asi to nejdůležitější rozhodnutí. A také nejlepší.
Hudba není pouze doplňkem inscenace, je jejím motorem, který žene příběh stále dál, drží diváky i herce v rytmu, a i když představení není úplně krátké (s přestávkou tři hodiny), uteče jako voda, jako písnička…
K tomu je třeba dodat, že soubor je mimořádně dobře připraven a vybaven na to, aby všechno odzpíval a zahrál.
K tomu si samozřejmě odvedou svou hereckou práci a i tady všechno sedí. Filip Jáša je jasný loupežník Nikola, chlapák, jak má být, samozřejmě schopný bohatým brát a chudým dávat, Karolína Baranová jako Eržika nezklamala snad nikdy, tady jako žena, která prostě nemá štěstí, je zase k sežrání a jenom fakt, že víme, že po představení odejde domů, nám brání plakat nad jejím osudem.
Polách a Helšus zahrají své Židy s chutí, i když tenhle model, který předvádějí, je už nemoderní a jistě někdo někde zdvihne varovně ukazovák a podotkne, že se jedná o dávno překonaný sterotyp. K tomu snad můžeme dodat jenom, že to takhle Olbracht napsal a už ho jenom těžko někdo přesvědčí, aby to přepsal.
Zdeněk Kupka je výborný jako bezradný důstojník a Tomáš Váhala si holt zase odehraje toho chlápka, který všechno podělá.
Atakdále atakdále.
Pochvalu zaslouží ovšem celý inscenační tým (Režie: PETR SVOJTKA Dramaturgie: JIŘÍ JANKŮ Scénografie: MICHAL SYROVÝ Kostýmy: AGNIESZKA PÁTÁ-OLDAK Hudba: PETR ULRYCH Choreografie: MARTIN PACEK Hudební aranžmá: JIŘÍ JANOUCH Korepetice: SILVIE LANGROVÁ), který zvládl celý ten velký stroj, který dali do pohybu, uřídit a nasměrovat správným směrem.
Zkrátka: Nikola Šuhaj se povedl.
V programu, koukám, není tak často, tak si to pohlídejte. Tohle je inscenace, o které se bude dlouho mluvit.
