Každý může mít doma něco francouzského. Někomu stačí francouzská hořčice, někdo si rád u francouzského okna dopřeje francouzský polibek, a když se pod nohy připlete francouzský buldoček, může dojít i na francouzské hole. Co si ale doma člověk dopřát nemůže, to je pravá francouzská katedrála. Rozumějte, myslím přesně takovou, jaká je třeba v Paříži – Notre Dame.
Nejsem odborník na slovo vzatý, ale přesně takováhle stavba je pro mě něco ryze francouzského. A v městečku Toul, nedaleko Nancy, kde jsme se stále nacházeli, jedna taková stojí. Není sice tak velká, jako její pařížská sestřenka, (ale do té se ještě moc nemůže, od té polízanice s ohněm), nemá v okenních vitrážích dílo od Chagalla jako ta v Remeši (ale to bychom museli o dvě stě kilometrů dál) ale i tak je monumentální (a to už jsem pár větších kostelů viděl).
Katedrála Saint-Etienne de Toul, vás v uličkách toho města až zaskočí. Sedí si tam uprostřed středověkého centra jak kvočna mezi kuřaty a hned na první dobrou vlastně stojíte před tím nejpodstatnějším. Před průčelím té stavby. Na sto padesát soch a chrličů, okna, zvonice, prý největší kříž s Kristem tohoto typu… a co já vím ještě. A dovnitř se taky smí. Ta bohatost z venku tam sice trochu chybí, i když vitráže nejsou vůbec marné, také se tam dost opravuje (prý vlastně už od války) ale věřící obslouží a i turista nevěřící tu má několik zastavení, kde se může dozvědět na maketách, co se kdy rozbořilo, co se kdy postavilo a tak… ostatně už od poloviny 13. století.
Skoro mi přišlo líto, že ta stavba není spojená s nějakou pověstí nebo slavnou osobou. V prospektech na mě nic nebliklo, ale při hlubším zkoumání … tram ta da dá….. přece jen jsem našel ikonu z největších. Takže jakože ta pařížská katedrála má svého Quasimoda a Esmeraldu a ta remešská své královské korunovace, tak ta místní v Toulu přináleží tak trochu k Johance z Arku. Ono totiž to děvče milé je rodačkou z nedaleké vesnice (a Lotrinští si ji považují..) a v této katedrále nebo možná v přilehlém biskupství byla ve svých 17 letech … souzena! Protože si odmítla vzít někoho, koho jí tenkrát určili. Inu, byl/a to rebel/ka!
