Operní soubor Divadla F. X. Šaldy vstupuje do nové sezony nazvané ZROZENÍ zcela příhodným titulem Josefa Myslivečka s názvem Adam a Eva. Oratorium, které poprvé zaznělo ve Florencii roku 1771, české publikum doposud nemělo možnost slyšet naživo. Opera DFXŠ dílo uvede scénicky a v české premiéře.
Hudebního nastudování se ujal významný italský dirigent Paolo Gatto. „Oratorium Adam a Eva je na vysoké umělecké úrovni. Posluchačsky nádherné dílo, ovšem interpretačně velmi obtížné. Diváci jistě ocení melodické fráze, zajímavé barevné plochy i efektní koloratury v sólových partech, které ovšem nejsou jen okázalým prostředkem k předvedení kvalit zpěváků, avšak mají své opodstatnění a hudebně dávají velký smysl. Pěvecké party kladou na sólisty mimořádně vysoké nároky a já skutečně oceňuji, s jakým nasazením a kreativitou přistoupili ke svým rolím sólisté v liberecké opeře. Velmi tvrdě jsme pracovali především na stylovosti. To je asi to nejdůležitější, co bylo potřeba nalézt, abychom Myslivečkovo dílo správně interpretovali. Myslím, že se nám to skutečně podařilo a že si diváci budou moci v našem podání vychutnat nádhernou a stylovou Myslivečkovu hudbu,“ popisuje dirigent.
„Eva darovala lidstvu dárek – darovala život, darovala smrt,“ říká režisérka Linda Hejlová Keprtová své pojetí příběhu. „Tím dala naší pouti smysl. Naše vyprávění je oslavou člověka. Nedokonalého, tápajícího, hledajícího. Je oslavou vztahů, které nejsou vždy ideální, ale za které stojí bojovat. Protože právě z bolesti se může zrodit opravdová radost, ze zkušenosti poznání, z propasti odpuštění a ze spravedlnosti milosrdenství. Ale nebojte, nebudeme jen filozofovat. Budeme možná i závidět, nevěřícně kroutit hlavou, možná budeme odcházet naprosto nedotčeni či znechuceni, možná dostaneme chuť na jablečný štrůdl. Každopádně, vnímejte prosím tuto inscenaci jako mé soukromé poděkování. Osudu, životu, Bohu – nazývejme to, jak chceme. Poděkování za to, že dny mohou být všedními, za to, že štěstí můžeme nalézt sami v sobě, za to, kde jsme, za to, čím jsme. A za to, že si můžeme na divadle hrát,“ dodává s úsměvem.
Podle amerického muzikologa Daniela E. Freemana se jedná o jedno z nejzdařilejších oratorií 18. století vůbec. Libreto, které napsal jezuitský kněz Giovanni Granelli, vykresluje spíše teologický výklad události než emoce, ale Myslivečkova hudba má s akademickou střízlivostí málo trpělivosti a ignoruje ji sledem atraktivních, často virtuózních árií. Oratorium se otevírá bezprostředně po Pádu a zkoumá emocionální reakce rozmrzelého Adama, který obviňuje Evu z hříchu. V hlavních rolích Adama a Evy se představí Maksym Kutsenko a Jolana Slavíková. Dva andělé – Milosrdenství a Spravedlnosti – v celém příběhu figurují jako průvodci, soudci a vyšetřovatelé. Jejich role nastudovaly Veronika Kaiserová a Věra Poláchová. Významnou roli a své nezastupitelné místo v inscenaci zaujímá také balet DFXŠ, jehož členové byli obsazeni do rolí Příbuzných. Choreografii připravila a nastudovala šéfka baletního souboru Marika Mikanová. Účinkuje též operní sbor, který připravil sbormistr Tadeáš Tulach.
Scénograf Michal Syrový spolu s kostýmním výtvarníkem Tomášem Kyptou svými koncepty zcela podpořili a vystihli režii Lindy Hejlové Keprtové, která příběh zasadila do současnosti, kterou známe a prožíváme my všichni. Diváky zaujme jednoduchost, neokázalost a přirozená funkčnost scény i kostýmů. Progresivní pojetí však nikterak nesnižuje sílu příběhu, neodvádí od základní myšlenky nebo podstaty celého námětu.
