V průběhu minulého týdně uvízli v bahně vypuštěných rybníků na Českolipsku tři jeřábi popelaví, kteří v této lokalitě pravidelně hledají potravu a nocují. Dva z nich se bohužel nepodařilo již zachránit, třetí pták byl ve vážném stavu předán do péče Záchranné stanice Huslík v Poděbradech, kde se nyní zotavuje. Liberecká terénní zooložka a zakladatelka projektu Jeřábí život, Markéta Ticháčková, situaci dál průběžně monitoruje a ve spolupráci s dalšími ochranáři hledá řešení, jak
podobným tragédiím předejít.
Naprostá většina evropských jeřábů popelavých je v tuto dobu na své migrační cestě k zimovištím v jihozápadní Evropě. V důsledku globálního oteplování a změně klimatu ale stále narůstá počet jedinců, kteří neodlétají a zimují u nás. Díky mírnějším zimám a menší sněhové pokrývce jsou jeřábi stále schopni najít dostatek potravy a nenutí je nic k tomu, aby trávili zimu jinde. Bohužel tak ale musí čelit i novým nástrahám, jako jsou například vypuštěné rybníky během výlovů, které pro ně, jak se ukazuje, představují velké nebezpečí. „Minulý týden jsme jen na Českolipsku zaznamenali hned tři
smutné případy jeřábů uvízlých v bahně, ze kterého již bohužel nebyli schopni vzlétnout. Jednoho jsme objevili již mrtvého. Druhého se nám sice z bahna podařilo vytáhnout, ale byl již naprosto vyčerpaný, prochladlý a záhy také uhynul. Ve třetím případě byl jeřáb ještě schopen převozu do Záchranné stanice Huslík, kde se o něj nyní starají a brzy snad bude moci být vypuštěn zpět do volné přírody,” popisuje ornitoložka Markéta Ticháčková, která sleduje jeřáby v ČR v rámci projektu Jeřábí život již více než 10 let. Dle odborníků se jedná o první zaznamenané případy tohoto druhu. „Úhyn jeřábů
nejčastěji způsobují přirození predátoři jako například lišky. Nebo se jim často bohužel stávají osudnými dráty elektrického vedení. Uhynutí v bahně jsme ale zaznamenali poprvé,” říká Petr Lumpe, ornitolog AOPK RP Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Monitoring jeřábů popelavých ornitologům usnadňují speciální GPS-GSM vysílače, které za účelem výzkumu a ochrany Ticháčková umístila na různé jedince, z toho 3 z nich se právě teď pohybují na Českolipsku. „Vysílačky mapují, kde tito jeřábi nocují. A tam také většinou tráví noci i celé hejno. To je pro nás obrovská výhoda, protože každé ráno pak můžeme na jisto jezdit kontrolovat přesné lokality, jestli tam neuvízl nějaký další nešťastný jeřáb,” dodává Ticháčková.
Výzkum a ochranu jeřábů popelavých dlouhodobě podporuje i Zoo Liberec ze svého fondu In situ, kam putují 2 Kč z každé prodané vstupenky do zoo. Projektu Jeřábí život již mimo jiné poskytla právě i tyto speciální vysílačky, které jsou pro monitoring a záchranu těchto impozantních ptáků klíčové.
