Na tohle rodinné divadélko jsem narazil vlastně náhodou a potěšilo mne především tím, jak dokáže zaujmout a vtáhnout děti do hry. Vystačí si s málem kulis a rekvizit, protože jeho hlavní herec Václav Novák je velký showman, který to s dětmi opravdu umí. Však je to taky kantor. A protože bych chtěl, aby tohle divadlo poznalo co nejvíce dětí i dospělých, vyzval jsem pana Šedopláště k rozhovoru.
Představte nám, prosím, toho, kdo se skrývá pod Panem Šedopláštěm…
Upřímně, pan Šedoplášť vlastně nikdy neexistoval (dětem to ale neříkejte!). Jedná se o imaginárního pohádkového dědečka, který vždycky zapomene přijít na představení. Vlastně pan Šedoplášť je taková „vize budoucnosti“ mě sama. Protože kdo by nechtěl v důchodu kouřit dýmku na lavičce před pomalovanou maringotkou a hrát pohádky pro radost. Ale jinak za TyJátrem pana Šedopláště stojí celá naše rodinna. A kdo jsme? Pro cizí Novákovi, pro známé Eva a Vašek a pro přátele Efka a Fendr. Žijeme ve stoletém baráčku s výhledem na Tisé skály a živíme se jako učitelé.
Kdy Vás napadlo začít provozovat něco tak obtížného jako je divadlo pro děti? Jakou jste měl na počátku motivaci?
Tenkrát při západu slunce na Bezdězu, to jsem byl ještě šermíř, jsem z legrace prohlásil, že se na to můžu vyprd… a začnu jezdit s loutkovým divadlem. Pro všechny to byla velká zábava, ale mě začal hlodat v hlavě malej brouk, co pořád šeptal „zkus to, ZKUS TO!“. No, tak jsme to se ženou zkusili a teď dělám oboje.
Pozn.: pro podobně smýšlející – spletl jsem se, tahat zbroj je o hodně jednodušší než celé loutkové divadlo.
Jsou Vaše představení autorská, píšete si je a režírujete sám nebo máte nějaké „pomocníky“ ?
Už na začátku jsme si řekli, že všechny pohádky budou „naše“ – tedy autorské. Že to bude něco, co tu po nás jednou zůstane. Odkaz, který i s tou pomalovanou maringotkou převezme naše dcera Agáta – naše největší pomocnice a fanynka.
O loutkovém divadle jsme nic nevěděli, ale bavilo nás, že je to rodinná aktivita, ve které si všichni přijdou na své. Já vymýšlím příběh, dialogy a písně, Efka vyrábí loutky a rekvizity a Agátka je tester. Musíme ale přiznat, že bez naší širší rodiny bychom to nedali, pomohli nám spoustu věcí vymyslet, vyrobit i zařídit. Bez nich by žádný TyJátr nebyl.
Viděl jsem Vaši produkci už několikrát a vždy mne překvapuje spontánní reakce a spolupráce dětí. Pomáhá Vám nějak v této souvislosti Vaše kantorská profese?
Nás ty reakce také často překvapují. Někdy mě překvapují i vlastní reakce, natož ty dětské. Pedagogická praxe samozřejmě člověka formuje, i naší tvorbu. Já vlastně vůbec loutkoherec nejsem, že jo – to pan Šedoplášť, já jenom zaskakuji. Jsem spíš jen učitel, který by se jím jednou chtěl stát.
Proč zrovna Pan Šedoplášť, co Vás inspirovalo?
Moje punková minulost. Hlavně to, prosím, nikde na internetu nehledejte. Dřív jsem býval prostořekým písničkářem, nazývající se Šedoplášť. A ještě předtím to byla moje larpová a RPG postava bohémského barda. Šedoplášťovi máme i na snubních prstýncích. Vlastně by se dalo říct, že pan Šedoplášť je bývalý buřič a rebel, který dospěl, oženil se a s příchodem dcery zjistil, co je v životě důležité. A o tom vlastně jsou i ty naše pohádky.
Jak často vystupujete ? Kde Vás děti mohou vidět v nejbližších týdnech?
Když si dcera řekne.
A na veřejnosti, jak se zrovna okolnosti sejdou. Hrajeme hlavně o víkendech a tam, kde jsme zváni. Sledujte náš facebook TyJátr pana Šedopláště, kde je veškeré aktuální info. Můžeme prozradit, že pracujeme na dvou nových pohádkách, ve kterých budou draci a zakořeněné dívky.
Kdybyste byl novinář, jakou otázku byste chtěl sám sobě položit? A jak byste si odpověděl?
Naše otázka pro nás: Co je na počátku vymýšlení každé hry?
Snažíme se překonat sami sebe a hru předchozí, vymýšlíme příběh tak, abychom z dětí tzv. nedělali blbce, protože děti jsou mnohem chytřejší, než si my dospěláci často myslíme. A chceme dělat pohádky tak, aby nebyly pro děti, ale pro děti i dospělé. Protože zastáváme názor, že nejhezčí zážitky jsou ty, které máme s našimi blízkými společné.
Tak až je někde uvidíte v programu nějaké akce, rozhodně si nenechte ujít!
(foto Eva Nováková)
