Podeváté pozvali mladí členové libereckého souboru stejně staré kolegy z celé republiky, aby na dva dny obsadili Malé divadlo a předvedli to, jak si představují a vnímají svět a jak ho ve svých inscenacích prezentují na festivalu WTF, letos s podtitulem Triumf lúz.
Je to vždycky vítané oživení pravidelného divadelního provozu, okysličení poněkud stojatých vod, místo setkávání spolužáků nebo známých a možnost pozvat otce zakladatele festivalu WTF, kteří momentálně pracují pro pražské divadlo Pod Palmovkou, ale pod Ještědem se svého času zjevili jako divadlo F. X. Kalby; ti letos přijeli s inscenací Žena divadelního kritika.
V Liberci (i na Palmovce) se už dobře ví, co od inscenací na kterých se tahle parta podílí čekat a vyprodané divadlo to dovedlo ocenit. Že opakování stejné formule může být poněkud ošidné jsem psal jinde(Tajemný pan Zet, komediograf Dianiška a tak dále), takže skutečným osvěžením bylo hned první představení studentů DAMU a herců divadla Disk, Zábava podle Slavomira Mrožka.
Energie a práce s nejednoduchou předlohou rozsvítilo prostor, který jsem v Malém divadle zatím neznal (a to se tu hrálo ve zkušebnách i garážích), prostor, který asi zatím nemá jméno a nachází se v prostoru za jevištěm. Pro studiovou scénu místo jako stvořené!
Chcete-li (nejen) divadelní festival přežít bez újmy na zdraví, je třeba něco vynechat a protože se tímto pravidlem striktně řídím ze sobotního programu jsem stíhal jenom To ticho, když přijdeš domů A studia Rubín, chvíli meditativní, chvíli vtipné zamyšlení nad tím, jak to vlastně žijeme a jaký to má smysl. Že bylo ticho chvílemi až příliš dlouho a diváci poněkud tápali rehabilituje snesitelná délka celého představení, na hodnotící škále je to na dvě hvězdičky z pěti a konstatování: no, dobrá.
Oba festivalové večery se v divadle koncertovalo, seznam kapel najdete tady ->
Když se povede, aby divadlo žilo, aby se tu lidé scházeli a to nejen tu a tam, ale pravidelně a rádi, je to vždycky svátek, když jsou tu dva, někteří asi i tři dny téměř v jednom kuse, jsou to vánoce).
Tady se nabízí úvaha, jestli by nestálo za to darovat libereckému Malému divadlu vlastní identitu, která by se dramaturgicky a třeba i hereckým souborem jasněji definovala a poněkud se vydělila z jednoho divadla F. X. Šaldy, které se chvílemi jeví jako homogenní koule, která produkuje měšťanské divadlo a na drzejší produkci si, už z principu, netroufne. Když končí festival, jako je WTF, příjde mi líto, že další bude až za rok.
