Blogy
Blogy
Michal Hába si s Činoherákem sluší…
Je to deset let a pár dní, kdy ústecká věrchuška zaútočila na drzé divadýlko na střekovské straně řeky Labe, na Činoherní studio. Divoká doba, překvapivě mohutné demonstrace, ztráta budovy, stěhování do náhradního prostoru v Hraničáři a odchody ze souboru… hej,…
Přečíst celé »Magazín
Když žiješ ve sračkách, trocha hnoje nevadí
Je pozoruhodné, jak se svět za posledních několik desítek let dokázal vymanit z nějakého (možná ne úplně ideálního) systému na hranu chaosu a zmatku. Třeba my, na východě, jsme mohli doufat, že když už to bude nesnesitelný, zdrhneme na západ.…
Přečíst celé »Blogy
Nákupní košík, nutella a pivo
Překvapuje mě jak bystře reagují naše meinstreamová a sdělovací prostředky na skutečnost, že v zahraničí lze zakoupit zboží, které se jmenuje stejně jako v Čechách, jenom je o poznání levnější a většinou i jinak chutná. Pochopil jsem, že nejsem tak…
Přečíst celé »Kultura
Tisíc let míru
Je vůbec možné v této genderově idylické době napsat o ženě, že je hubatá, odmlouvačná, a takto dokonce patří k archetypům evropského narativního a divadelního umění? Je. A dokonce tak jednu z hlavních hrdinek hry Zkrocení zlé ženy popisuje profesor…
Přečíst celé »Blogy
Jarda, Zbyšek a youtube
Jakkoli se to zdá být nemožné, existuje entita , která považuje nafukovací pannu za nebezpečí pro mravní výchovu a její zobrazení porušuje zásady komunity. Youtube. A tak naprosto nevinné videjko, ve kterém Jarda Střelka představuje svoji kolegyni, která s ním…
Přečíst celé »Blogy
Pramínek času
Jsou písně a texty, které jsou bezesporu vaše, jenom je – asi shodou okolností – napsal někdo jiný. Ten příběh je ale přece váš! Znáte to: Sám / s hlavou sklopenou / pokouším štěstí / náladu zkaženou / zaťatý pěsti…
Přečíst celé »Blogy
Aussig
Možná to nevypadá jako nejlepší nápad, jít se projít kolem ústecké chemičky, ale něco do sebe to má. V té pustině má člověk příležitost přemýšlet o tom, proč v tomhle městě nikdo nepřemýšlí, tedy lépe řečeno, proč tu nepřemýšlí někdo,…
Přečíst celé »Kultura
Tajemný pan Zet, komediograf Dianiška a tak dále
Zatím poslední realizovaná divadelní hra Tomáše Dianišky měla premieru v libereckém Malém divadle, jmenuje se Tajemný pan Zet a moje recenze zní takhle: Je to vlastně hrozná pí*ovina, ale klidně na to půjdu znova. Je to parodie na kdeco; Tomáš…
Přečíst celé »Blogy
Jsem neznaboh
Jsem neznaboh. Přesto, když chodím krajinou anebo třeba městem a vzhlížím k objektům, které vznikaly proto, že někdo chtěl právě bohu vzdát hold, úctu nebo chtěl rovnou vybudovat stavbu, kde by se mohl scházet s lidmi podobnými, musím uznat, že…
Přečíst celé »Blogy
Střípky
Miluju tu řečnickou figuru, když někdo řekne nějakou blbost a dodá: to ví celý národ! Já, když něco řeknu, obyčejně znejistím, ještě než je vyřčena celá věta, a napadne mě spousta argumentů, proč je to asi možná trochu jinak, nebo…
Přečíst celé »Kultura
Sklo z Křišťálového údolí
Telefonoval mi kdosi z hlavního města zrovna ve chvíli, kdy jsem byl na tiskové konferenci k letošnímu ročníku akce, která se jmenuje Křišťálové údolí neboli Crystal Valley (protože my tady, na severu, jsme hodně mezinárodní). A reakce volajícího byla překvapivá:…
Přečíst celé »Blogy
Slezte z toho lustru, Donalde. Vidím vás.
Když ve volbách kdesi, v sice malebném, ale nevelkém údolí, zvítězí výrobce hnojiv s gangsterskými zvyky a dovednostmi, není to nic obzvláště radostného, ale lze to přežít a doufat v nápravu, když ovšem vnější svět zůstane alespoň trochu normální a…
Přečíst celé »